Facebook
Instagram
Obezitoložka Dita Pichlerová a spisovatelka Karolína Ponocná Kamberská byly prvními hosty talkshow Na kafeečko v roce 2025. V rozhovoru s Miluškou Bittnerovou promluvily o společné knize Gurmánkou navždy, kde sdílí své zkušenosti s hubnutím po padesátce. Přidaly praktické tipy, jak odlehčit jídelníček a jak v menopauze zatočit s rozbouřenou hladinou hormonů.
Obezitoložka Dita Pichlerová (54) a spisovatelka Karolína Ponocná Kamberská (53) společně vytvořily "bibli" pro všechny ženy, které se s přibývajícím věkem potýkají s nárůstem váhy. Hodně žen na sebe vyvíjí zbytečný tlak, což hubnutí vůbec neulehčuje, naopak.
Špatně je podle nich také bezhlavé počítání kalorií. "Hodně lidí mluví jen o počtu kalorií, počítají si tabulky a mají pocit, že když se vejdou do nějakého čísla, tak budou hubnout. Ale tak to není. Důležitější je, z čeho jsou ty kalorie složené," vysvětluje obezitoložka Pichlerová. "V podstatě se dá denní kalorický příjem naplnit jen proseccem a větrníky," dodává její kolegyně.
Na menopauzu se připravujte brzy, radí Dita Pichlerová
Dámy, kdy se máme začít připravovat na menopauzu?
Karolína: Kolem té čtyřicítky je správný čas se na to zaměřit
Dita: To bych řekla, že je nejpozději. Jenže nikoho to nenapadne. Vy jste rodila v 41 letech, a to má člověk úplně jiné starosti, ani by vás nenapadlo, že by tohle mohlo nastávat. Ale změny přicházejí už v 35 letech. Celé se to chystá delší dobu. Takže ve 40 zpozornět.
Takže zpozorním a začnu se jinak chovat k jídlu?
Karolína: Řekla bych celkově se začít chovat trošičku jinak. Děti rostou, jsou samostatnější, a my jsme zabydlené, práci máme usazenou a nemusíme tolik bojovat. Ono to po čtyřicítce svádí k tomu dělat si pohodlíčko. Jde to ruku v ruce. Hormony se nám snižují, ale aktivita také. Zasloužíme si také trochu odpočinout. Zpohodlníme a potom se po padesátce strašně divíme.
Na pohodlnost mám lék – malé děti.
Dita: Nevím, jestli můžeme čtenářkám doporučit, aby si před menopauzou hodily ještě jedno těhotenství. Ale možná ano, proč ne?
Teprve když jsem odrodila, zjistila jsem, jak moc jsem byla odvážná.
Dita: Nevím, jestli mám být více za ženu, nebo za lékařku, ale jako lékařka bych doporučila, aby všechny maminky rodily dřív než pozdě. Ale budu za ženu – udělala jste to dobře.
Karolína: Já jsem měla poslední dítě v 37 letech – a skvělé.
Nikdy nechoďte pod hladinu bazálního metabolismu
Leden bývá očistný měsíc. Co když chceme hubnout – jak je to s alkoholem?
Dita: Jsem moravské děvče, a jestli mám něco v genech, je to náchylnost k moravskému vínu. Prostě to tak je a myslím, že nemá cenu se tomu bránit. Ale zároveň to musí být v rozumné míře. Když jsem se po druhém těhotenství rozhodla, že mi 100 kilo nesvědčí, tak jsem jako první věc stáhla alkohol. Bolelo to nesmírně, ale ne že by se ze mě stal abstinent. Omezila jsem se na to, že večírek jednou za týden nebo za dva týdny, a nesmím tam být tak velkorysá, jenom trošku. Tím jsem začala.
Slyšela jsem, že někdo třeba tři dny nejí, aby si potom na večírku mohl dát panáky vodky.
Karolína: Tohle má dokonce svoji diagnózu, drunkolexie, a je to samozřejmě úplně špatně.
Dita: Já bych to ještě otočila – tři dny se držím v přísném režimu a potom si teda čtvrtý den dám. V krátkodobém horizontu se to zdá jako rozumné řešení – vyrovnám si kalorie, nastřádám si dietu, a potom to vystřelím v podobě sobotní kachny nebo alkoholu, to je vlastně jedno. S věkem se tohle vymstí. Vím, jaké hlouposti jsem dělala, když mi bylo patnáct, a dnes už vím, jak jsem si strašně uškodila v padesáti. Je to fakt strašné a vidím to na svých pacientkách. „Nedělejte to, nedržte ty strašné diety.“ Diety vás doženou ke strašným koncům s metabolismem. Jednoho dne budete dělat po stopadesáté to, co vždycky fungovalo, a už to fungovat nebude – ale ani o kousek. A co pak budeme dělat? Jenže zkušenost je nepřenosná, takže každý si to musí prožít sám.
Karolína: Je fakt, že mladému organismu to celkem nezaškodí.
Dita: Ono to proběhne, ale pak se to někam propíše.
Abychom měly představu, existuje u žen nějaká doporučená denní dávka kalorií?
Dita: To se dá těžko obecně říct. Záleží na tom, jaký život žije, kolik váží, a jinou spotřebu bude mít žena, která má 150 kilo, a jinou žena s 55 kilogramy. Vždycky je to o bazálním metabolismu. Každá z nás máme nějaký bazální metabolismus, a to je to, co naše tělo spálí, pokud bychom jenom ležely a odpočívaly v teplotně vyrovnané místnosti. Bazální metabolismus je 60 nebo 70 % denní dávky kalorií a záleží, jestli k tomu třeba sportujeme. Všechna doporučení vedou k jedné věci – nikdy nedržet jakoukoliv dietu pod hladinu bazálního metabolismu. To je strašná chyba. Metabolismus okamžitě začne zpomalovat a už se nenaučí dobře zrychlit. Takže když chci zdravě jíst, třeba příjemnou středomořskou stravu, která je velmi zdravá na hubnutí, tak bych se měla držet nejníže kolem bazálního metabolismu, ale rozhodně nejít pod něj.
Kolik kalorií má sklenička prosecca?
Dita: Na to je odborník Karolína, která je také nutriční terapeut.
Karolína: Sklenička prosecca, dvě deci, to je asi 126 kalorií.
Takže když si dám tři skleničky, tak jsem na jednom velkém jídle.
Karolína: Je to tak.
Dita: Nejde jen o ty kalorie, ale tam není žádná rozumná živina. Je to jenom cukr a ethanol, který se znovu spálí na cukr, takže vlastně cukr na druhou. Nemáte tam žádnou bílkovinu ani vlákninu. Hodně lidí mluví jen o počtu kalorií, počítají si tabulky a mají pocit, že když se vejdou do nějakého čísla, tak budou hubnout. Ale tak to není. Důležitější je, z čeho jsou ty kalorie složené. Ten alkohol je úplně špatně.
Karolína: V podstatě se dá denní kalorický příjem naplnit jen proseccem a větrníky.
Alkohol můžete nahradit, uklidňuje Karolína Kamberská
Takže čím alkohol nahradit?
Karolína: V knize mám kapitolu, která se týká alkoholu, a nabízím tam spoustu náhražek. Jedné z nich říkám prosecco štíhlých. To znamená, že si do hezké skleničky na nožičce nalijete perlivou vodu a citron. Další je „teorie garde“. Když si dáte deci vína, tak si vedle postavíte dvojku vody a další deci si nedáte, dokud vodu nevypijete.
Počítá se víno do pitného režimu?
Dita: To ne! Víno z nás vodu spíše stahuje, protože voda je potřeba na chemickou vazbu, abychom se zbavili alkoholu. Není to pitný režim.
Co tedy pít, když nechceme pít jen vodu?
Karolína: Já si do ní dávám ten citron.
Dita: Zjistila jsem, že se dá dobře pít voda s mátou nebo čaj z čerstvé máty. Miluju také zázvor. Co já si u té pondělní detektivky naliju? Byli jsme s manželem zvyklí otevřít si sedmičku červeného, ale zjistila jsem, že mi to hrozně leze do kalorií. Místo toho jsem objevila čaje. Začala jsem si kupovat čerstvou mátu, čerstvý zázvor a dělám si výluhy. K mému překvapení mi to začalo chutnat, a dokonce se na čaj těším.
V čaji máme tein, je nějak omezené jeho množství?
Dita: Ne. To je pouze v zeleném a černém čaji.
Karolína: To byste si ho musela dávat večer, ale mně to třeba nevadí. Klidně si dám černou masalu a hrozně mi to chutná. Jsou lidé, kteří jsou na to citliví, takže zelené a černé čaje raději dopoledne. Večer jsou skvělé bylinkové čaje – člověk si sedne, pustí film, a já mám třeba ráda meduňku s levandulí, tahle kombinace krásně voní. Čaje jsou skvělá věc a je potřeba to prozkoumat. Člověk nad tím může trochu přemýšlet.
Je to smutné, že si v padesáti povídáme o levanduli?
Dita: Ne, mně to připadá jako bezva období! Jsme s tím spokojené. Akorát to přináší různé nástrahy, které se musejí umět eliminovat. Není možné, že bychom to neuměly, když jsme takové šikovné. Tohle období je fajn, to není problém, nebojte se toho.
Menopauza není strašák, shodují se Dita s Karolínou
Na co si mám dát pozor v menopauze? Jak se sebou pracovat? Spousta žen neumí stárnout.
Karolína: Řekla bych nebýt na sebe tolik přísná. Když se bavíme v poradně, tak chceme být nejlepší a dokonalé, vypadat jako ve dvaceti a vážit jako ve dvaceti. Chceme mít všechno nejlepší. Ale potom jsme na sebe tak tvrdé, že se ještě dostaneme do stresu. A stres nám s hubnutím nepomáhá. Vyplaví se kortizol a my jsme přísné jako vojačky, chceme mít všechno správně. Tím si všechno zablokujeme, jsme unavené a nešťastné paní. To vůbec nechceme. Takže užívat si, ale naučit se užívat s mírou – plynulost a rovnováhu, zkrátka nebýt tvrdá.
To zní dobře.
Karolína: Vážit v padesáti nebo v šedesáti stejně jako ve dvaceti, to ani není zdravé a hezké.
Dita: Jsou výjimky, které v padesáti váží méně než ve dvaceti. Třeba já.
Byla jste veliká?
Dita: Byla. Vždycky jsem byla takové to baculaté blonďaté dítě, andílek. Objektivně jsem vždycky byla baculínek. Ale nikdy jsem nebyla extrémně obézní, to ne. Sáhla jsem si na BMI nad 30.
Teď jste nádherná žena.
Dita: Ale na to jsem si přišla časem.
Takže záleží také na tom, jaký jsme typ.
Dita: Na tom záleží nejvíc.
Hruška to má jinak než jablko?
Dita: No určitě, to jsou obrovské rozdíly. Proto nemáme rády zobecňování, individuální radu dostanete jen v poradně. Každá z nás máme jiný metabolismus, jiné genetické predispozice, jinak spalujeme jídlo, jinak si hospodaříme při sportu s energií. Každá jsme úplně jiná. A když dvě ženy dělají totéž, nikdy nebude výsledek stejný.
BMI je v 50 trochu jiné než ve 30?
Karolína: Zdravé BMI může být trošku výš, ano.
Dita: A jsme tam. To, co jsme měly ve dvaceti, nemusíme mít mezi padesáti a šedesáti. Ani to nechceme.
Karolína: Podívejte se na některé sportovkyně, které jsou v padesáti vysušené – to je lepší být šťavnatá, ne?
Proč pracovat s hormony v menopauze?
Jak pracovat s kortizolem? Je to hormon, kterého máme evidentně hodně a třeba kvůli němu nespíme.
Karolína: Po menopauze je to horší a horší.
Jak tohle řešit?
Dita: Spát.
Karolína: Třeba s práškem.
Dita: Tam je hrozně tenká hranice, kdy zasáhnout s léky, a kdy ještě ne. Já jsem velký příznivce hormonální substituční terapie, pokud není žádná kontraindikace. Musí to být zkontrolováno a žena musí být zodpovědná, takže chodit pravidelně na preventivní prohlídky – mamograf, ultrazvuk prsu, gynekologie a tak dál. Ženy vůbec netuší, jak moc jim může substituční terapie pomoci. Nemůžeme si představovat, že je prudký pokles hormonů v pořádku, protože to v pořádku není. Trpíme tím.
Mužům jde testosteron také dolů, ale oni to mají rozloženo do mnoha dlouhých let, někdy přes deset let, a oni si toho ani nevšimnou. To, co oni prožívají deset let, my prožíváme deset měsíců, což je katastrofa. Dorovnat to, byť uměle – mnohé ženy řeknou, že je to nepřirozené. Ale já si myslím, že nepřirozený je prudký pokles hormonů. Dříve se toho ženy ani nedožily, nebo umíraly v menopauze. Teď se říká o ženách po padesátce, že je to mladší střední věk.
Takže makat na sobě už teď?
Karolína: Makat ne. Starat se o sebe je lepší.
O čem dalším promluvily Dita Pichlerová a Karolína Ponocná Kamberská:
- Jak se obě dámy poznaly
- Zda měly někdy problémy s váhou
- Proč bojuje 70 % žen s přibývajícími kily
- Jaký mají názor na injekce na hubnutí
Na fotografie ze křtu knihy Dity Pichlerové a Karolíny Ponocné Kamberské, Gurmánkou navždy, se můžete podívat v naší fotogalerii.
Související články
