Jan (53): Moje přitažlivá sekretářka mi zamotala hlavu. Rád jsem se nechal svést

Nemohl jsem na ni přestat myslet. Já, ředitel firmy, kterou jsem sám vybudoval, jsem se kvůli vlastní sekretářce nedokázal soustředit. Vypadala jako zjevení. Byla nádherná a svůdná každým atomem svého těla.

Mohlo by Vás zajímat:

Tereza (30): Manželství se šéfem se stalo noční můrou. Jen mě využíval a za zády se mi smál

Je neskutečně přitažlivá

Když Eliška vešla do mé kanceláře, nevěděl jsem, kam s očima. „Pane řediteli...“ promluvila svůdným hlasem. „Přinesla jsem vám pár dokumentů k podpisu.“

Přistoupila k mému stolu ladným krokem, pokládala nohu před nohu jako modelka na přehlídkovém mole. Lehce jsem zavrtěl hlavou, aby si nevšimla, jak moc na mě zapůsobila.

„Je tam něco důležitého?“ zeptal jsem se a krátce si odkašlal, abych zamaskoval nervozitu.

„Nic zásadního. Čtyři smlouvy a dvě žádosti od zaměstnanců o zvýšení platu.“

„Položte to prosím tady,“ ukázal jsem na roh svého stolu.

Položila ty papíry na stůl a já si nemohl nevšimnout jejích rukou - upravených a s rudě nalakovanými nehty. Vyzařovala z nich něha, ale cítil jsem i špetku dravosti. Byla to žena každým coulem.

„Děkuji, že jste tu dnes zůstala déle...“ řekl jsem.

„To nic, pane řediteli. Pro vás ráda udělám cokoliv...“

Mohlo by Vás zajímat:

Milena (31): Potřebovala bych odejít z práce, ale má to háček. Kdysi jsem spala se šéfem a ten mě odmítá pustit

Byl jsem z ní nervózní

Úplně mimoděk jsem se dotkl límce košile, abych si povolil kravatu, ale zarazil jsem se. Byl by to jasný signál, že se mnou něco není v pořádku. „Děkuji vám, Eliško,“ pronesl jsem a zahleděl se na dokumenty. „Hned to podepíšu.“

„Mám vám udělat kávu?“ zeptala se.

„Budu vám velmi vděčný,“ přikývl jsem.

Pozoroval jsem ji, jak odchází, a nemohl jsem odtrhnout oči od jejích vlnících se boků a štíhlých lýtek. Ačkoliv byla venku zima, měla na sobě lehké sáčko a tmavou sukni kousek pod kolena, která zvýrazňovala její dokonalé nohy. Zhluboka jsem se nadechl.

O pár minut později se vrátila s podnosem, na kterém byla káva, smetana, cukr a miska mých oblíbených sušenek. Sekretářka jako tahle je poklad! Beze slova to postavila na stůl.

Vzpomněl jsem si, jak skvělou kávu umí připravit. Vzal jsem džbánek se smetanou a nalil si trochu do horké, tmavé kávy. Všiml jsem si, že se mi mírně chvěje ruka. Eliška to nejspíš postřehla, protože se jí na rtech mihl drobný úsměv.

„Děkuji vám,“ řekl jsem.

A znovu jsem ji sledoval, jak odchází. Při přípravě kávy si odložila sako, a tak jsem přes tenkou šedou halenku viděl zapínání podprsenky mezi lopatkami. Zavrtěl jsem hlavou, tentokrát o něco energičtěji...

Mohlo by Vás zajímat:

Laura (28): Praskl na mě románek se šéfem. Ten se náš problém rozhodl vyřešit dost netradičně

Myslel jsem jenom na ni

Do kávy jsem si přidal cukr a zlehka upil. Na okraji stolu stále ležely dokumenty, které přinesla. Měla pravdu, nešlo o nic, co by nesneslo odklad. Zmáčkl jsem tlačítko telefonu. „Eliško, prosím, pojďte sem, nadiktuji vám dopis,“ řekl jsem.

Po pár vteřinách vešla s poznámkovým blokem a notebookem. Pokynul jsem jí, aby se posadila u stolku, kde mohla pracovat. Když si sedla, vzhlédla ke mně. „Jsem připravená, pane řediteli...“ pronesla.

Já byl také připravený, ale úplně jinak, než se na psaní dopisu sluší. Vlastně jsem nevěděl, co říct ani jak začít, protože jsem původně žádný dopis psát nechtěl. Přešel jsem k ní a lehce se nad ní naklonil, jako bych se rozmýšlel. Uvědomil jsem si, že se na mě upřeně kouká a projíždí si jazykem rty. Vztáhla ke mně ruku. Zprvu jsem ucukl, ale hned jsem se vrátil blíž. Vždyť po něčem takovém jsem toužil už dlouho.

„Co to děláte?“ zeptal jsem se přiškrceným hlasem.

„Jen to, na co oba myslíme už pěkně dlouho, pane řediteli. Říkala jsem vám, že pro vás ráda udělám cokoliv...“

Vzápětí jsme se líbali tak vášnivě, až se mi zatočila hlava. V těch extrémně vysokých podpatcích byla téměř stejně vysoká jako já. Využil jsem toho, že se nemusím moc natahovat, a chytil jsem lem její sukně. Druhou ruku jsem položil na její štíhlé boky. Přitiskla se ke mně. Vydechl jsem a zatáhl ji ke svému stolu.

Mohlo by Vás zajímat:

Lenka (29): Chtěla jsem si promluvit o platu se šéfem, ale vymklo se nám to z rukou

Vyspali jsme se spolu

Když bylo po všem, otevřel jsem oči a zadíval se na Eliščinu zrůžovělou tvář a do jejích krásných očí. O pár minut později jsme, už oblečení, seděli naproti sobě v křeslech. Usmíval jsem se na ni a ona vypadala nanejvýš spokojeně.

„Jaké to bylo?“ zeptala se.

„Bylo to úžasné! Měli bychom si to někdy zopakovat...“

„Jistě,“ přikývla. „Mně se to líbilo také. Ale příště to nech na mně. Už mám jeden nápad...“

„Co kdybychom to zkusili u tebe?“

„Ale prosím tě,“ ušklíbla se. „Já u sebe nemůžu, pořád tam někdo chodí. A navíc nejsem v kanceláři sama...“ dodala a pohladila mě po tváři. Z toho příslibu vzrušující budoucnosti se mi málem zatočila hlava. V tu chvíli jsem nedokázal myslet na nic jiného...

Další příběhy ze života →

Mohlo by Vás zajímat:

Kateřina (45): Jednou jsem ulítla se šéfem, ten mi pak udělal ze života peklo

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.