Jana nerozumí sama sobě. Celý život je v manželství spokojená a teď se stydí za chování svého muže. Ten se jí totiž mění před očima v atrapu muže.
S manželem Patrikem jsem od mládí. Postavili jsme spolu dům, splatili hypotéku, časem jsme si pořídili bazén a auto. Máme čtyři dcery, všechny studují, a pro okolí jsme ideální pár.
Manžel je naprosto fantastický otec
Manžel vždycky toužil po dětech, chtěl velkou rodinu. Sám byl ze tří dětí. Já jsem jedináček, ale představa velké rodiny mě bavila. Obzvláště když jsem viděla, jak Patrik dokáže pomáhat s péčí o domácnost i o dceru.
Patrik v noci vstával, nechával mě vyspat. Přebaloval, s dcerou chodil na procházky. Doma luxoval, uměl ovládat pračku a staral se o zahradu. Nechápala jsem, kde bere energii. Dceru nosil v jedné ruce a druhou zaléval své výpěstky ve skleníku.
Manžel začal používat slovník holek
Zanedlouho se nám narodila druhá dcera. Manžel si pořídil kočárek pro dvě děti a procházky si vysloveně užíval. Když jsem se bavila se sousedkami v důchodu, všechny mi ho záviděly. Jejich generace mužů se o děti nestarala. A Patrik byl na zahradě neustále ověšen dcerami.
A pak se nám narodila dvojčata. Opět dcery. Patrik si dělal legraci: „Vždyť já ani nic jiného dělat neumím.“ S příchodem dvojčat náš život dostal teprve ty správné obrátky. Byl to hukot. V noci se nám budily čtyři děti a my nespali ani dvě hodiny v kuse. Nebýt Patrika, který pomáhal v noci, a ještě chodil do práce, tak bych se asi zbláznila.
Postupem času začal Patrik používat slovník holek. Veškeré zkomoleniny slov mu přišly roztomilé. Holky byly dávno velké a mluvily normálně, Patrikovi však mluva zůstala. Takže jsme nechodili domů, ale na „bydlík“. Nejedli jsme kečup a okurku, ale „kepup a kuporku“. Bylo málo vět, které by manžel řekl normálně. Bohužel i ve společnosti. Ostatní zvedali obočí, já se styděla. Pokoušela jsem se mu to taktně naznačit: „Lásko, lidem tvoje šišlání nepřijde vtipné, nedělej to.“ Neviděl na tom nic špatného.
Manžel mě kvůli své zženštilosti přestal přitahovat
Všude neustále vyprávěl tytéž veselé historky, které zažil s dětmi. Všichni je slyšeli nejméně desetkrát. Byl s tím až otravný. Když jsme byli v partě přátel, chlapi se bavili o sportu. Ženy a můj manžel jsme se bavili o vaření. Jako by Patrikovi zmizel testosteron. Měl i zženštělá gesta. Chlapi se mu smáli, že ta ženská převaha v rodině ho pěkně válcuje. Smál se tomu a nepřišlo mu na tom nic divného. Jen já cítila větší a větší vnitřní nespokojenost.
Nevím, co s tím. Nemám na svého manžela ani chuť. Nevzrušuje mě, když se chce tulánkovat a mazlínkovat. Ani po letech bych Patrika za nikoho nevyměnila. Je to nejlepší manžel a parťák do života. Žije se mi s ním velmi jednoduše a mohu říct, že opravdu platí, že ve dvou se to lépe táhne. Jen to není chlap. Víc testosteronu mám v těle já.
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.