Jarka (34): Bydlela jsem vedle nenápadného a tichého muže. Vyklubal se z něj stalker, který o mně věděl úplně vše

Před několika měsíci se mi začaly dít divné věci, kterým jsem ale nepřikládala příliš velkou váhu. Otevřená poštovní schránka, i když jsem si byla jistá, že jsem ji zavřela. Dveře do bytu odemčené, ačkoli bych přísahala, že jsem zamykala. Říkala jsem si, že jsem prostě roztržitá.

Mohlo by Vás zajímat:

Sandra (48): Dlouhé měsíce jsme se sousedy řešili zápach v jednom bytě. To, co ho způsobilo, nás vyděsilo všechny

Byl to neškodný soused

Bydlela jsem tam něco přes tři roky. Malý byt, druhé patro, dvorek se stromy, kde si hrály děti. Sousedé v domě byli většinou starší lidi. A pak pan Novotný. Asi padesát, nenápadný, vždycky slušně pozdravil, bydlel naproti mně. Nepamatuju si, že by se někdy snažil zapovídat. Většinou jsem ho zahlédla, jak zalévá květiny na svém parapetu nebo odchází s taškou do obchodu.

Zhruba po roce mi začalo být divné, že ho potkávám téměř denně. Nejen v domě, ale i ve městě. V kavárně, kam jsem chodila pracovat. V parku, kam jsem brávala psa. Přišlo mi to zvláštní, ale v okolí člověk zkrátka potká lidi z domu. Přesto jsem si začala dávat pozor. A pak jsem před bytem začala nacházet květiny. Nic okázalého, spíš luční kytky, ale to už mi přišlo podezřelé.

Jednoho dne mi pak na dveře zaklepala policie. „Nevšimla jste v bytu naproti něčeho podezřelého? Znáte svého souseda?“ Nechápala jsem. Pan Novotný? Ten tichý nenápadný chlapík, že by měl něco dočinění s policií? Řekla jsem policistům to, co jsem o něm věděla. Podrobnosti mi nesdělili, ale prohledali mu byt.

Mohlo by Vás zajímat:

Irena (39): Syna obvinili z krádeže telefonu. Ten se nakonec našel, ale na nás už se všichni dívají jako na zloděje

Věděl o mně úplně všechno

Po nějaké domě na mě zazvonili znovu a oznámili mi, že se mnou potřebují mluvit. Byla jsem vystrašená, ale svolila jsem a zjistila jsem zcela šokující novinu. Pan Novotný měl ve svém bytě moje fotografie a hromadu popsaných notesů o mně. O tom, kdy vstávám, kdy chodím do práce, kdy si myju vlasy. Jaké jídlo si nosím domů. Kde se zastavuju. S kým se potkávám.

Měl tam i mapu. Byla to obyčejná mapa města, ale zvýrazněná. Trasy, kudy chodím, místa, kde sedávám, kde parkuju, kde venčím psa. Byly tam data, časy. Zjistila jsem, že mě sledoval nejméně dva roky. Nikdy mě neohrozil, nikdy mě ani neoslovil. Jen mě pozoroval.

Nevím, co s tím dělal nebo co měl v plánu. Ale ten pocit, že někdo zná vaše chování a zvyky líp než vy sama, že vás někdo pozoruje každou vteřinu, i když o tom nevíte... ten nezmizí. Přestěhovala se a změnila číslo, ale dodnes se ohlížím přes rameno a čekám, kdy uvidím podezřelou osobu.

Další příběhy ze života →

Mohlo by Vás zajímat:

Nikola (28): Bývalý kamarád mě vydírá, že zveřejní mé intimní fotky. Odmítám mu platit za mlčení, ale mám strach