Jarka (62): MDŽ nemám ráda už od dětství. Táta se v ten den strašně opil a dal mámě pár facek

Spousta holek u nás v práci se na MDŽ těší, protože jim manželé dají kytku nebo je pozvou na večeři. Já to tak nemám. A můj manžel to respektuje.

Mohlo by Vás zajímat:

Markéta (25): Táta ve skutečnosti není můj táta. Vždy jsem ho měla ráda, ale později mi došlo, že mě bere jako druhořadou

Můj táta hrozně pil

Jako malá holka jsem si dlouho myslela, že táta občas chodí z práce moc unavený. Makal v továrně a když přišel domů, byl prostě jiný než o víkendu. Až později jsem pochopila, že ve fabrice chlastají.

Když byl táta "unavený", nedalo se s ním moc mluvit. Zapomínal, co chtěl říct, nevnímal, nebo vykládal nesmyslné věci. To ale ještě nebylo to nejhorší.

Někdy se naštval a seřval nás doma všechny. Maminka se mu snažila oponovat, ale to bylo ještě horší. Jednou jí dokonce dal pár facek. To jsme už brečeli doma všichni. Táta se pak omlouval, jenže taková věc se nedá zapomenout. Udělal to zrovna na MDŽ...

Mohlo by Vás zajímat:

Míša (34): Můj táta má rakovinu, k léčbě ho donutila až mamka. Vypadá to, že už je pozdě

Nemám ráda MDŽ

Bylo mi asi šest let, ale tu hrůzu mám před očima dodnes. Táta řve, máma mu něco říká, pak dostane jednu facku a následně druhou. Máma jde k zemi a já s bráchou jen brečíme a vyděšeně koukáme, co se to děje. Táta chvíli hrozivě stál nad mámou, pak mu asi došlo, co udělal. Sesunul se k zemi a začal se omlouvat.

To bylo poprvé a naposledy, co jsem ho viděla uhodit mamku. Myslím, že si pak na pití dával pozor, ale vztahy v rodině už se mu nepovedlo napravit.

No a tuhle vzpomínku mám spojenou s Mezinárodním dnem žen. Snad vás tedy nepřekvapí, že tento svátek nemám ráda. Každý rok trpím a čekám, až bude po něm. Není to lehké, protože se to valí z televize, v krámech je výzdoba se srdíčky, kytkami a já nevím čím vším.

Mohlo by Vás zajímat:

Vanda (24): Táta se nikdy nesmířil s tím, že nemá syna. Dal mi jméno pro kluka, ale já si ho v dospělosti stejně změnila

Manžel mě respektuje

Když jsem se svým manželem Liborem (60) ještě jen chodila, přinesl mi na MDŽ kytku. Nevzala jsem si ji. Byl překvapený a zklamaný. A tak jsem mu pověděla svůj zážitek z dětství. Hodně ho to sebralo. Od té doby mi kytky nosil dál, jen ne osmého března.

Jsem ráda, že manžel respektuje můj postoj. Ať si to jiní lidé slaví, pokud mají pocit, že zrovna v ten den si ženy něco zaslouží. Ale u nás je to den jako kterýkoliv jiný.

Další příběhy ze života →

Mohlo by Vás zajímat:

Markéta (36): Táta mě pořádně naštval. Když hlídal vnoučata, natřel nám barák takovou barvou, že se mi chtělo zvracet

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.