Proč běhání ne vždycky vede k hubnutí?

1. Běhání je pokaždé stejné

Tu frustraci zná každý začínající běžec. Po prvních týdnech se těší ze shozených kil, jenže pak… stop. Ručička na váze se ne a ne hnout.

Obdobně dopadli i účastníci výzkumu, který provedla Univerzita v Tampě. V mírné tempu běhali 45 minut na běžeckém páse. Po prvním týdnu shodili několik kil, v dalším už se lopotili marně…

Adam Bornstein pro to má poměrně jednoduché vysvětlení. Jejich metabolismus si přivykl na pravidelný výdej energie. A nemusel pracovat tak tvrdě, aby spálil tuky.

Mohlo by Vás zajímat:

Jak tělo spaluje tuk? Zjistěte, v jakém okamžiku začínáte hubnout

Právě to je jeden z největších problémů běhání ve stabilním mírném tempu. Tělo totiž začne spalovat kalorie jen v momentě, kdy se potí. S přivyknutím na pravidelnou zátěž se ale krůpěje dřiny začnou vytrácet.

Proto se silový trénink považuje za účinnější při shazování váhy. Například zdviháním závaží se v těle začnou tvoři jakési mini-mikro trhliny. Ty je potřeba opravit. Uzdravovací proces vyžaduje značnou energii – a tedy více kalorií, které spálí.

Suma sumárum, při kardio cvičení můžete makat jako šroub půl hodiny a spálit 200 kalorií. Anebo sníst o 200 kalorií méně. Vyjde to nastejno. Naopak kalorie odbourané při silovém tréninku nejsou limitovány tím, co ze sebe vydáte v tělocvičně.

2. Běhání je dlouhé, ale málo intenzivní

Výzkum, který se uskutečnil na Univerzitě v Západním Ontariu, přinesl velmi pozoruhodné závěry týkající se vztahu mezi dobou cvičení, jeho intenzitou a počtem spálených kalorií.

Účastníci byli rozděleni do dvou skupin. První zaběhla čtyři až šest sprintů o délce 30 vteřin. Druhá se věnovala kardio cvičení od půl hodiny do celé. Výsledkům se nechce uvěřit – přestože první skupina cvičila v krátkých intervalech a přerušovaně, spálila dvakrát více tělesného tuku než druhá.

To proto, že sprint mění lidské tělo zevnitř podobným způsobem jako silový trénink. Po tak náročném tréninku organismus potřebuje doplnit energii (ATP), přeměnit kyselinu mléčnou v glukózu a obnovit krevní hladiny hormonů. Tělo díky tomu začne tvrdě pracovat. A spotřebuje tedy více tuků.

Mohlo by Vás zajímat:

Levandule svou blahodárnost potvrdila již v prvním století. Jak může prospět vašemu zdraví?

3. Spálené kalorie jsou středem pozornosti

Podle Adam Bornsteina se ti, co běhají, až příliš zaměřují na spálené kalorie, které jim ukazuje sportovní aplikace v mobilu. A to i přesto, že jsou tyto údaje zavádějící. Ne všechny zobrazené kalorie totiž odpovídají těm odbouraným při pohybu.

Spalujeme totiž, i když zrovna spíme, stojíme, jíme nebo přemýšlíme… zkrátka tehdy, pokud jsme naživu. „Znamená to tedy, že nepotřebujeme cvičit? Samozřejmě ne,“ upozorňuje Bornstein. „Cvičení má mnoho zdravotních benefitů, ale druh cvičení, které praktikujete v posilovně, ovlivní počet spálených kalorií mimo ni.“

Ženy teď zřejmě nebudou juchat radostí, když jim povíme, že čím více svalů, tím více odbouraných kalorií. Ale funguje to. Zkuste se tedy příště namísto poklusávání opřít do tempa. Nebo si dejte pár desítek minut v posilovně a zvedejte kila. Urychlí to vaši cestu k vysněné figuře.

4. Stereotyp

Pokud jsme vám zkazili ideály ohledně běhání, už vás nebude tolik bolet, když v negativech budeme pokračovat. Myšleno s nadsázkou, pochopitelně.

Poklusávání i vytrvalostní běhy a chůze snižují sílu a nárůst svalové hmoty. Odhalil to výzkum, který otiskl časopis Journal of Strength and Conditioning Research. A protože svaly hubí kalorie, redukční proces při mírné intenzitě běhu ochabuje.

A co víc – i když intenzitu zvýšíte, jízda na kole ve tvorbě svalové hmoty pořád bude mít navrch. Jak už jsme zmínili, běhání prospívá zdraví mnoha způsoby, jako prostředek hubnutí ale nefunguje tak dobře.

5. Chybí odpočinek

Cvičení na pravidelné bázi tělo bezesporu šlechtí. Nutno ale podotknout, že pořád je stresovou záležitostí. To může mít vliv na hormony, které rovněž dohlížejí na to, jestli tělo spaluje tuky.

Při cvičení se uvolňuje hormon kortizol, známý jako „stresový hormon“. Ten ostatně není jenom špatný. Ale chronický stres, a tedy časté vyplavování kortizolu, může vést k inzulinové rezistenci a tvorbě tukových zásob na břiše.

Mohlo by Vás zajímat:

Pekingská kachna, tangyuan a mandlové sušenky. Čínský nový rok pod vládou divoké Opice vítá změnu jídelníčku!

Zaplněný tréninkový kalendář tudíž není tím, čím by se člověk měl chlubit. Potvrdil to i výzkum zveřejněný v časopisu Hormone Research. Vytrvalecký běh nenávratně zvedá hladiny kortizolu. Dotyčnému se může poškodit svalová tkáň, bude se pomaleji zotavovat, může si přivodit zánět, nadběhne ukládání tuku a dokonce tím může narušit svou imunitní funkci.

Pro spalování tuků je hodina intenzivního cvičení denně až kam. Z šestnácti hodin (pokud nebudeme počítat osm hodin na spánek) je to chvilka, nemyslíte? 

Zdroj: Greatist