Jiří má před sebou několik složitých týdnů. Doma má dusno, s manželkou se hádají kvůli věcem, které by jim měly přinášet radost. Letos jim Vánoce moc nevychází...
V mém manželství se asi usídlila krize. Chápu, že se to občas může stát. Mrzí mě ale, že se to stalo zrovna před Vánoci. A my si je letos moc neužijeme...
Naše manželství prochází krizí
S Blaženou (55) mám docela fajn vztah. Jsme spolu přes pětadvacet let a za tu dobu jsme zvládli spoustu složitých chvil. Blaženě vzala rodiče rakovina a když byla na dně, držel jsem ji celé dny za ruku a byl u ní. Pak jsem uklouzl a zapletl se s kolegyní. Nemiloval jsem ji, prostě se to stalo. Naše manželství to ustálo. Stejně tak jsme později zvládli, když se děti osamostatnily.
V posledních letech ale byl doma klid. Mířili jsme do důchodu a plánovali, co všechno budeme dělat. Jenže náš klid vzal nedávno za své. Nevím, čím to je. Jestli tím, že všichni ke konci roku spěchají a Blažena i já máme práce nad hlavu. Nebo je prostě jen nějaká blbá nálada ve vzduchu.
Začalo to tím, že jsme se chytli u snídaně. A kvůli blbosti, já chtěl párky, ona míchaná vajíčka. Začali jsme si dělat snídani najednou a jak jsme se tlačili v kuchyni, prostě jsme se trošku pohádali...
Pohádali jsme se kvůli vánočnímu stromečku
Až do večera jsme spolu nemluvili. "Jaká byla snídaně?" zeptal jsem se manželky v posteli. Koukla na mě a pak se rozesmála. "Promiň, nevím, co to do mě vjelo," pronesla tiše. "Já spíš vím, co do tebe nevjelo," řekl jsem a políbil ji. Večer byl zachráněn...
Druhý den jsme se vybrali pro vánoční stromek. Blažena ho má ráda doma v předstihu a nemohla se dočkat, až na náměstí kousek od nás spustí prodej. Sešli jsme se tam hned po práci a prodírali se stromky. Blažena si prohlížela snad každý, já bych bral první, který se mi vejde do dveří.
Byl jsme tam asi hodinu, mrzly mi ruce a pak i nohy. "Zlato, čekáme, až ten stromek vyroste?" zeptal jsem se, ale moje ironie nepadla na úrodnou půdu. Blažena se naštvala a začala mi spílat něco o mizerném vkusu a já nevím co ještě. Chlápek, který prodával stromky, si raději zalezl do karavanu, který tam má přistavený. Nechal nás o samotě. Nebylo to nic hezkého. Jak mi byla zima, nenechal jsem si to líbit a prostě jsem se s manželkou hádal jako už dávno ne...
Vánoce rozhodně nebudou svátky klidu a míru
Byla mi zima a byl jsem opravdu naštvaný, tak jsem se sebral a šel domů. Blažena ještě něco křičela, ale prostě jsem šel dál. Přišla tak za půl hodiny, byla naštvaná, zadýchaná a za sebou táhla stromek.
Od té doby se mnou normálně nemluví a ani spolu nespíme. Takovou krizi jsme ještě asi neměli. A není to tak, že bych se třeba já snažil udělat první krok a všechno napravit. Jsem na ni naštvaný a nic nepomáhá. Doma máme buď ticho, nebo se hádáme. Nemůžeme se shodnout na tom, jaké cukroví se bude péct, co bude na štědrovečerní tabuli, o dárcích už ani nemluvím.
A to nás ještě čekají návštěvy dětí, rodiny a tak. Tyto Vánoce prostě budou procházkou peklem. Už aby to všechno bylo za námi...
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.