Julie (34): Když jsem šla okolo domu, soused po mně začal házet slupky. Netušila jsem, že k tomu má pádný důvod

Nemám ráda jakékoli hádky a konfliktům se vyhýbám obloukem, ale občas si mě jako naschvál najdou sami. A to právě tam, kde bych to čekala nejméně. U domu, kde bydlím, i když se tam vyskytuji jen v ranních a večerních hodinách.

Mohlo by Vás zajímat:

David (49): Sousedi si postavili na zahradě malý domek a od té doby poslouchám jejich projevy vášně. Je to otravné a nechutné

Našla jsem si hezký byt s protivným sousedem

Po rozvodu jsem si našla krásný byt s útulným balkonem a školou na dosah, aby vše hladce zapadlo do našeho každodenního rytmu. Nacházel se ve druhém patře klidného domu, což mi přinášelo pocit bezpečí pro mého devítiletého syna Olivera.

Zpočátku se zdálo, že jsem našla ideální místo k životu. Sousedé, ač ve vyšším věku, byli laskaví a vstřícní. Jejich vlídnost jsem oplácela respektem, ohleduplností a tichem. Jenže po čase se ukázalo, že ne všichni sdílí stejný pohled na dobré sousedské vztahy. Pan Bedřich, starší muž z bytu pod námi, měl se mnou očividně problém.

Mohlo by Vás zajímat:

Marta (33): Moje manželství ztratilo jiskru. Muž ze seznamky mi osladil život, ale pak jsem zjistila, kdo to je

Snažila jsem se jeho nevraživost ignorovat

Už jsem si zvykla, že mě pan Bedřich při setkáních zásadně nepozdraví. Jeho sousedské prosby navíc měly spíš podobu rozkazů. „Mohla byste laskavě vytřít vestibul? Jste na řadě.“ Nebo: „Dost dupete podpatky, vždycky se leknu, když jdete po chodbě.“ A podobných poznámek neustále přibývalo.

Postupem času se jeho nevraživost začala stupňovat. Když jsem se blížila k domu, začal po mně z okna házet slupky od brambor. A když jsem spěchala do práce, najednou mi na kabát přistála slupka od mrkve nebo mandarinky. Nedávalo mi to smysl a čím dál víc mě to vytáčelo.

Když po mně hodil banánovou slupku, došla mi trpělivost. Rázně jsem zamířila k jeho bytu a začala bouchat na dveře. Chtěla jsem si to s ním vyříkat, jednou provždy. Neotevřel. Nechal mě stát před dveřmi, vzteklou a bezmocnou. „No nic, pane Bedřichu, půjdu vás nahlásit na policii!“ zavolala jsem skrz dveře, dostatečně hlasitě, aby to slyšeli i ostatní sousedé.

Mohlo by Vás zajímat:

Janka (28): Moje kamarádka flirtuje s každým chlapem, kterého potká. Vůbec jí nevadí, že je zadaná

Myslela jsem si, že psychicky nemocný

Doma jsem seděla a přemýšlela, jestli není pan Bedřich prostě nemocný. Mohla by za jeho chování demence nebo jiná psychická porucha? Jenže, co kdyby to tak skutečně bylo? Co po mně hodí příště? A hlavně, co když si vyšlápne na Olivera?

Nemohla jsem to nechat být. Sedla jsem si s Oliverem a všechno mu vylíčila. Chtěla jsem, aby se Bedřichovi raději vyhýbal a mezitím to ohlásím na policii. „Mami, nedělej to,“ prosil mě Oliver. Nechápala jsem, proč ho tak brání. „Dělá ti to kvůli mně.“ Zarazila jsem se. „Proč? Co jsi mu provedl?“

Mohlo by Vás zajímat:

Radana (34): Nechala jsem si zmenšit prsa. Od té doby po mně jde úplně jiný druh mužů

Moje omluva změnila sousedské vztahy

Oliver chvíli váhal, pak se zhluboka nadechl. „Slyšel jsem od paní Bernáškové, že Bedřich byl tajný policajt. Chtěl jsem si ho s kámošem prověřit. Tak jsme mu připravili past.“ Začala se ve mně probouzet obava. „Jakou past?„ “Ve sklepě, u jeho kóje, jsme nastražili bouchací kuličky. Čekali jsme, že vytasí zbraň na obranu. Ale on se strašně lekl a počůral se.“ Zůstala jsem stát v naprostém úžasu. „Proč jsi mi to neřekl?“ Oliver sklopil hlavu. „Chtěl mi dokázat, že není bonzák. Ale řekl mi, že bude dráždit mámu tak dlouho, dokud ti to sám nepřiznám.“

Byla jsem v šoku. Nikdy bych nečekala, že by Oliver udělal něco takového. Ale zároveň jsem si oddychla, že to nemělo horší následky. Vzala jsem papír, napsala Bedřichovi dopis a s velkou omluvou za svou výchovu mu ho vhodila do schránky. Od té doby mě vždy při setkání pozdraví.

Další příběhy ze života →

Mohlo by Vás zajímat:

Jana (54): Po třiceti letech si našel jinou a já nechápu, co na ní vidí. Je starší, tlustší i ošklivější