Julie nemá v životě na růžích ustláno. Před dvěma lety ji opustil manžel a odešel k mladé milence. Dále se sama stará o nemocné rodiče. A přesto nemá potřebu vkládat na sociální sítě srdcervoucí příspěvky. Bohužel tak činí její kamarád. Podle Julie je to trapné a nedospělé.
Když sleduji televizi a běží reklamy, kouknu na facebook. Ráda se podívám, jak moji kamarádi či spolužáci cestují. Těší mě, že mají spokojené rodiny. Dalším pozitivem je, že jsem v kontaktu s lidmi ze své minulosti. Počínaje školkou, základní a střední školou.
Každý člověk je z jiného těsta
V přátelích mám spoustu spolupracovníků, i těch bývalých. Občas si s někým napíšu zprávu. Někdy se dokonce i domluvíme, zajdeme po práci na kávu a tam probereme novinky z našich životů. Tento přínos sociálních sítí vnímám kladně. Nebo se mi líbí snadná organizace například srazů ze školy. Většinou jsme všichni na sebe navázaní, máme utvořené skupiny pro komunikaci a sraz je domluven za pár hodin. Samozřejmě si jsem vědoma toho, že někdo ze sebe na fotkách může dělat někoho jiného. Například úspěšnějšího, zajímavějšího nebo hezčího pomocí filtrů. Ale to mě netrápí, realita vždy vyjde najevo.
V přátelích mám pouze lidi, které osobně znám a nějak jsme se v životě potkali či seznámili. Nepřidávám si do přátel zbytečně osoby, které mi nabízí přátelství a já vůbec netuším o koho se jedná. Tím filtruji nevhodný druh příspěvků, který by se mi mohl začít na facebooku objevovat.
Příspěvky, u kterých si ťukám na čelo
Nedávno začal spolužák ze základní školy vkládat příspěvky, nad jejichž obsahem se mi chce ťukat na čelo. Pravděpodobně prochází nepříjemným životním obdobím. Asi rozvodem. Evidentně ho to dost sebralo. Nicméně mě obtěžuje, že kdykoliv otevřu facebook, vyskočí na mě jeho sdílené moudro. Například "Žij jak nejlíp umíš, protože nikdy nevíš, kdy se naposledy nadechneš". Dalším hnojem mě obohatil kamarád včera "Neměř dvakrát a neřeš ani jednou. Nechej věci volně plynout a bude ti dobře" a aby toho nebylo málo, přidal ještě "Važ si ruky, která ti pomáhá vstát. Je cennější než ta, která tě objímá, když jsi na kolenou."
Dnes jsem si přečetla další moudro a reálně uvažovala, že si kamaráda zablokuji. Druh těchto příspěvků řadím mezi obtěžující a vůbec nic to člověku nedá. Kamarádovi se nemůže ani ulevit, když sdílí takový trapný příspěvek. Snad se blýská na lepší časy. Poslední příspěvek je o tom, že si kamarád koupil ojetého bavoráka, kterého nazývá svou novou láskou.
Negace v sobě lze přetransformovat na energii
To už mi je milejší jedna známá, která se každý den vyfotí a popřeje nám krásný den. Taky divná záliba, ale proč ne. Já když mám špatné období, tak hodně chodím na procházky. Můj pes vždy pozná, že mě něco trápí. Místo procházky na půl hodiny chodím klidně i dvě. Myšlenky mi lítají v hlavě, někdy si i trochu nahlas vědomě utřídím názor a hned mi je líp. Nebo když mě někdo ublíží, místo litování mám skvělou produktivitu práce na zahradě.
Vím, že co člověk, to osobnost. Mě pomáhá ze sebe fyzicky dostat přetlak, který v sobě cítím při stresu. Jinému asi pomáhá sdílet svou bolest na sociálních sítích. Nechci vypadat jako nerudný člověk. Jen mám radši legraci a jistý životní nadhled než se nechat srazit na kolena. A život mě naučil. Dostala jsem mnoho lekcí a tak vím, že pokud existuje řešení, tak jde o h... Zatnu zuby a věřím, že bude líp.
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.