Karin (40): Otec novorozeného syna mě nečekaně opustil. Musela jsem všechno zvládnout sama

Když byly Románkovi necelé dva měsíce, jeho otec mi zničehonic oznámil, že už mi nechce lhát a že od nás odchází. Má prý jiný vztah, který ho uspokojuje mnohem víc a dítě vlastně nikdy nechtěl. Že zůstanu na všechno sama, mu bylo v té chvíli úplně fuk.

Mohlo by Vás zajímat:

Ondřej (45): Nechal jsem se přítelkyní ukecat k založení rodiny. Syna miluju, ale nejradši bych byl zase bezdětný

Už nějaký čas jsem cítila, že něco není v pořádku

Po narození syna to bylo doma všelijaké, ale já to přičítala tomu, že máme čerstvé miminko, a byla jsem si jista, že se vše zase vrátí do starých kolejí, jakmile budu mít po šestinedělí a situace s malým se trochu uklidní.

Sice mi trochu vrtalo hlavou, že během mého těhotenství Ivan párkrát utrousil, že mu záleží ještě na někom jiném, ale připadala jsem si jako včelí královna a dělala jsem, jako že nic neslyším. Po narození Románka jsem zase přivírala oči nad tím, že Ivan chodí pozdě domů a moc si nás nevšímá, jen z povinnosti se zeptá: „Jak jste se dnes měli?“ Ráno se vyšňoří a bez slůvka rozloučení odejde.

Mohlo by Vás zajímat:

Klárka (33): Manžel předstíral, že se těší na naše miminko. Ve skutečnosti si užíval s milenkou a plánoval rozchod

Sbalila jsem přítele a poslala pryč, i když mě to bolelo

Po emočně vypjatém rozhovoru, kdy mi Ivan řekl, že chce odejít, jsem mu demonstrativně sbalila všechny věci a on skutečně šel. Zůstala jsem sama. S miminkem v náručí jsem musela vyřešit spoustu věcí, byt jsme si pronajali společně, a když Ivan odešel, platby zůstaly na mně. Musela jsem se rozhodnout – zůstat, nebo hledat něco menšího?

Rozhodla jsem se přestěhovat a naštěstí jsem kolem sebe měla přátele, kteří mě podpořili a pomohli mi. Paradoxní je, že mi tahle těžká situace nedovolila se položit. Měla jsem mateřkou, která ale není k životu, i Ivan mi něco málo posílal, nicméně na nějaké vyskakování to nebylo. Musela jsem řešit, jak si přivydělat, a tak jsem po večerech pomáhala kamarádce s e-shopem a občas pohlídala děti sousedce. Oháněla jsem se, jak se dalo.

Mohlo by Vás zajímat:

Nataša (30): Všechny mé vztahy skončily rozchodem. Až po nedávným tragických narozeninách jsem pochopila proč

Pro ženu s malým dítětem není snadné se seznámit

Moje okolí se mě občas zeptá: „Nechceš si najít nějakého hodného muže?“ Na to odpovídám, že mám starostí až nad hlavu, Románek je teprve ve školce a já začínám opět pracovat, copak na to mám vůbec čas? A ani myšlenky. Kromě toho si dobře uvědomuji, že tentokrát budu vybírat opravdu pečlivě, abych se podruhé nespálila a nezůstala nakonec zase sama – a co já vím, třeba se dvěma dětmi. Ale na druhé straně věřím, že i na mě štěstí někde čeká.

Můj svět se neočekávaným odchodem mého partnera a otce mého dítěte nezhroutil a jsem hrdá na to, že jsem se dokázala s osudem porvat. Často slyším: „Ty jsi skvělá, jak všechno zvládáš!“ Odpovídám, že je to docela snadné, nemám totiž na výběr. Sáhla jsem si na dno, ale když se kouknu na svého syna, vím, že to stálo za to.

Další příběhy ze života →

Mohlo by Vás zajímat:

Jarmila (35): Nechtěla jsem kvůli mateřství na dlouho přerušit práci, tak jsme našli fantastické hlídání - našeho dědu