Karina (35): Na třídním srazu jsem potkala učitele, který mi znovu zamotal hlavu. Teď zvažuji, co dál

Když mi dorazila od bývalé spolužačky pozvánka na třídní sraz, upřímně jsem z toho nadšená moc nebyla. Čtyři roky na gymplu byly fajn, se dvěma kamarádkami se pořád vídáme, ale o zbytek lidí ze třídy jsem nějak nestála. Ale zas jsem byla zvědavá, co kdo dělá. A kdo ví, třeba se nějaké nové kontakty mohou někdy hodit...

Mohlo by Vás zajímat:

Linda (35): Na třídní sraz se mi vůbec nechtělo, bála jsem se, že budu za losera. Pak se ale stalo něco nečekaného

Třídní sraz, který mě pořádně rozhodil

Nic zvláštního jsem tedy nečekala – jen pár známých tváří a nostalgie po školních letech. Když jsem ale dorazila, organizátorka hned hlásila: „Pozvala jsem i pár našich učitelů! Ať je větší sranda.“ Setkalo se to s nadšením. Byl mezi nimi i on – profesor Novák, náš bývalý tělocvikář a zeměpisář.

A mně se pořádně rozbušilo srdce. Na střední jsem ho totiž platonicky milovala. Mladý, charismatický muž s krásně vysportovanou postavou. A k tomu třída puberťaček, co na něm mohla oči nechat. Většině holek se líbil, ale já byla zamilovaná až po uši. Když si vzpomenu, co jsem kvůli němu vyváděla, červenám se ještě dnes. I když občas vypadal, že si mě taky všímá, nikdy z toho nic nebylo. Věděla jsem dobře, že by to byl pořádný průšvih. A i on se raději o nic nepokoušel...

Mohlo by Vás zajímat:

Mirek (35): Na třídním srazu jsem si zvedl sebevědomí a konečně vyřešil staré křivdy. Matikářka se nestačila divit

Rozhovor probudil staré city

Skoro jsem na něj zapomněla. Ale když jsem ho na srazu po letech znovu viděla, samotnou mě překvapilo, co to se mnou opět udělalo. Bylo to ještě intenzivnější. Vypadal snad ještě lépe než tehdy. A pak mě oslovil: „Karino, to jsi ty? Ty jsi vůbec nezestárla!“

Usmál se na mě tím svým neodolatelným úsměvem a já cítila, jak mi hoří tváře. „Pane profesore, to bych mohla říct i o vás.“

„Teď už mi můžeš klidně říkat Martine,“ odpověděl s úsměvem. Sedli jsme si ke stolu a začali si povídat. Smál se, když jsem mu přiznala, jak jsem před ním trapně nakrucovala, jen aby si mě všiml. „Pamatuju si to. To se nedalo přehlédnout,“ poznamenal vtipně. A já se pořádně styděla.” „No jo, puberťačka bláznivá..." dodala jsem. Ale v tu chvíli jsme se cítila stejně. „Ale ty jsi byla vždycky jiná než ostatní," mrkl na mě a já přemýšlela, jak to myslel. A pak jsme si už povídali o práci, koníčcích a soukromém životě... Pochopila jsem, že dělá nejen trenéra fotbalu, ale i ve fitku. Je čerstvě po rozvodu a je bezdětný.

Ten rozhovor mě úplně dostal. Bylo to, jako bychom se znali odjakživa. A pak mi na vizitku. „Kdybys měla chuť si zacvičit, ozvi se,“ řekl a mrkl na mě.

Mohlo by Vás zajímat:

Marína (44): Spolužačky na střední machrovaly, jak jsou praktické. Na srazu po 25 letech jsem na to konto zažila šok

Nevím, jak se zachovat dál

Od té doby mi ten večer nejde z hlavy. Žiju celkem spokojený rodinný život. Mám hodného manžela, dvě úžasné děti, ale setkání s Martinem ve mně probudilo něco, co jsem dlouho necítila. Jeho šarm, humor a ten pohled… Já vím, že riskovat jistotu kvůli poblouznění je bláznivé. Ale nějak si nemůžu pomoct...

Když jsem doma uklízela kabelku a našla jeho vizitku, cítila jsem, jak se mi rozbušilo srdce. „Co blázníš?“ řekla jsem si. „Jsi šťastná, proč bys tohle riskovala?“

Ale pořád mě něco táhne k tomu, abych mu napsala. Ne proto, že bych chtěla něco víc, ale spíš proto, že chci pochopit, proč mi tak zamotal hlavu. Ale bojím se, co všechno to může odstartovat...

Další příběhy ze života →

Mohlo by Vás zajímat:

Jana (48): Třídní sraz mi obrátil život vzhůru nohama. Jediná lichotka stačila k tomu, abych na něm podvedla manžela