Karina (44): Nový soused je hrozně dotěrný a moje odmítání ho nezajímá. Nejraději bych se odstěhovala

Zlaté časy, kdy se byty nepronajímaly a lidé žili hezky doma ve svém. Neříkám, že různá stěhování neexistovala, ale zdaleka nebyla tak markantní, jako dnes. Po celý život bydlím ve stejném paneláku. Vidím, jak čas letí, mohu posuzovat a srovnávat. Doba se mění, starší lidé odcházejí, jenže spolu s nimi bohužel i jejich potomci, kteří tuze rádi byty po rodičích pronajímají. Snad ničeho bych nenamítala, kdyby se k nám ovšem permanentně nestěhovaly snůšky všelijakých lidských „potrhlíků“ a podivných exemplářů…

Doporučené video: Co to znamená, když se vám zdá o sousedovi

Z klidného baráku je dům hrůzy

Ano, žiji v místě více než čtyřicet let. Přesto jen za poslední měsíc u nás už stihla zasahovat dvakrát záchranka, policie i hasiči. Z klidného baráku stal se objekt hrůzy. Takže mít peníze, také bych se nejraději přestěhovala. K realizaci této myšlenky mi zdatně napomáhá i jeden „skvělý“ soused. Kamil.

Ten přišel do našeho baráku před necelým rokem a už při prvním setkání působil dotěrně. V tu dobu jsem myslela, že má někde nějakou rodinu, děti… Jenže se z něho vyklubal starý mládenec. „No, budiž…“ prošlo mou myslí, neb i já jsem člověk, kterému single život zrovna nepřekáží.

Mohlo by Vás zajímat:

Dalibor (48): Pomáhal jsem sousedce v nouzi a připadal si jako hrdina. Jenže byla to past, celou dobu mě využívala

Samota mi vyhovuje

Kamarádky a příbuzní si již zvykli, ačkoliv dotazy typu: „A ty fakt nechceš žádného chlapa?“ občas vzduchem prosviští. „Ne, nechci,“ bývá má odpověď a je zcela pravdivá. Žít s kýmkoliv mi zkrátka nepřijde romantické ani skvělé. Finančně si stačím a v práci trávím stejně tolik času, že tichá domácnost mi jedině prospívá. Je to balzám na duši.

To Kamil má opačný názor, přičemž od chvíle, kdy „vyšťáral“, že jsem trvale single, začal s nefalšovaným vnucováním. Ovšem způsoby, nad nimiž by zůstal nejednomu člověku rozum stát. Například, když mi znenadání přinesl v plastovém kbelíku pohozených dvacet vepřových, již zavánějících nožiček s tím, že je to „mňamka“ a zda je nechci k večeři. Nevěříte? Ale ano, prostě jednoho dne přišel, zazvonil a stál tam i s tím kbelíkem! Jenže po slušném odmítnutí, které by si leckdo jiný vykládal coby trapas, se nestáhl. Naopak, pokračoval.

Mohlo by Vás zajímat:

Jan (42): Ještě jsme se ani nenastěhovali do nového domu a už jsme měli konflikt se sousedem. Jeho drzost nás šokovala

Pořád něco zkouší a mě to otravuje

Tak, že jiný den zase zvonil s nevyžádanou nabídkou, jestli nechci umýt okna, že prý je specialista. „Ne, děkuji,“ odrazila jsem veškeré nabídky, zabouchla dveře a přestala mu otevírat úplně v domnění, že se třeba urazí a dá pokoj. Kamil se však nedal. To, že se před ním zapírám, vycítil. Jenže místo toho, aby se stáhl, začal obtěžovat můj domácí zvonek. Zvonil a zvonil, po nějakém čase skoro každý víkend v podvečer, až jsem začala mít chuť ono zařízení preventivně odmontovat.

Pak zase přišel na řadu domovní telefon. Jednoduše „cinkl“ u vchodových dveří a já v domnění, že jde o cizího, reagovala. Nešlo. Kamil začal žvanit cosi, že mu nefunguje mobil a potřeboval by, abych ho prozvonila, že mi nadiktuje své číslo a… Více už nestačil, protože jsem spojení ukončila. Laciný trik, jak získat kontakt mu nevyšel.

Jenže i navzdory chytrosti si jej stejně odněkud opatřil, takže mi dodnes čas od času přijde nějaká šílená MMS. Pokaždé, když se potkáme, opakuji, že to co dělá je nepříjemné. Jenže on kouká, jako bych spadla z jiné planety. Bohužel jediný, kdo z té jiné planety zřejmě doopravdy pochází, bude on. A moji další sousedé z pronájmů? Darmo mluvit. „Kamilko“ je totiž ve srovnání s nimi ještě fajn. Bohužel…

Další příběhy ze života →

Mohlo by Vás zajímat:

Alenka (38): Po návratu z hor mě čekal šok. Sousedka mi řekla, že za mým manželem chodila cizí žena