Karla (38): Moje tchyně se mi snaží vynahradit manžela, který je ve vězení. Její starostlivost mi ale leze někdy na nervy

S mým manželem to bylo složité od samého začátku. Jako devatenáctiletá jsem se do něj bláznivě zamilovala a narodily se nám čtyři krásné děti. Jenže Hynek měl odjakživa talent zaplést se do pochybných kšeftů, a tak jednoho dne u nás zazvonila policie a odvezla ho rovnou do vězení.

Mohlo by Vás zajímat:

Vilma (35): Rekonstruovali jsme starý byt. Za vanou jsme našli kazetu, která obsahovala děsivé záběry

Potřebovala jsem jakoukoliv pomoc

Ocitnout se bez peněz, bez manžela a sama na sedm let? Nic horšího jsem si nedokázala představit. Musela jsem okamžitě vymyslet nějaký chytrý plán, abych se z toho všeho nezbláznila.

Moje maminka žila na druhém konci republiky, takže její pomoc byla spíš vzácným luxusem, jednou za měsíc na tři dny. A pak tu byla tchyně. Co se dalo dělat, musela jsem ji jednou požádat o pomoc.

„No to je dost, že se mě taky zeptáš,“ odpověděla, když jsem ji poprosila, aby pohlídala naši nejmladší dceru. Byla jsem za její ochotu vděčná, ale tehdy jsem ještě netušila, že mi nechce pomáhat jen občas.

Mohlo by Vás zajímat:

Andrea (31): Tchyně si myslí, že ví lépe než já, jak mám vychovávat dítě. Zahrnuje mě svými radami, ale já už na ně kašlu

Děti nechtějí, aby tchyně od nás odcházela domů

Tchyně mi začala volat každý den s nabídkou pomoci. „Vyzvednu ti Adámka ze školky a Kristýnku? Aspoň si v klidu nakoupíš.“

Přiznávám, každá volná hodinka se mi hodila, ať už na nákup, nebo prostě jen na chvíli pro sebe. Jenže její péče začala nabírat na obrátkách. Nejen že byl byt vždycky perfektně uklizený a děti měly hotové úkoly, ale postarala se o výměnu žárovek, gum na autě a jakoukoli další drobnost, kterou bych normálně řešila sama.

Nakonec to zašlo tak daleko, že u nás začala přespávat obden. A děti? Ty ji domů posílat rozhodně nechtějí.

Mohlo by Vás zajímat:

Adéla (27): Místo, abych si užívala krásné období s miminkem, jsem vyčerpaná ze svých děsivých snů

Mám pocit, že mě hlídá na každém kroku

Neříkám, že mi manžel nechybí, ale nejsem si jistá, jestli v manželství vůbec chci pokračovat. Přeci jen to byl on, kdo naši rodinu dostal do maléru.

Tchyně se ale snaží ze všech sil, aby mi ho neustále připomínala. „Hynek by ti určitě s elektrikou pomohl, ale když tu není, zvládneme to. Byl by rád, abys na to nebyla sama,“ říkala mi často. Jenže tím to nekončilo. Hlídala mě na každém kroku.

Když jsem si někam vyšla, dokázala mi pětkrát zavolat, aby se ujistila, jak se mám, jak si to užívám a hlavně s kým jsem. Dokonce napsala všem mým kamarádkám, aby mě podržely a zajistily, že zůstanu Hynkovi věrná. Děti ji zbožňují a díky ní vzpomínají na tátu, dokonce se na něj těší. A já? Připadám si, jako bych se ocitla ve filmu Táta v sukni, jen s tím rozdílem že hlavní roli hraje moje tchyně.

Další příběhy ze života →

Mohlo by Vás zajímat:

Petra (34): Svého muže miluju, ale nedokázala jsem odolat svalnatému kolegovi. Teď musím žít s pocitem viny