
Adéla se před měsícem stala maminkou. Porodila své první dítě. Adéla má hodného muže a milující rodinu. Nicméně se musí potýkat s podivnými stavy. Každou noc se jí zdá o smrti. A to Adélu vysiluje.
Před měsícem se nám narodila vytoužená dcera Amálka. Měla jsem hezký porod a můj manžel Josef mi byl oporou. Na tento den vzpomínám moc ráda a vůbec ho nevnímám negativně.
Krásná doba těhotenství se mi moc líbila
Měla jsem i krásné těhotenství. Nebylo mi zle. Moje kamarádky v prvním trimestru trpěly nevolnostmi a já nic. Kromě otékání nohou jsem ani nevěděla, že jsem těhotná. V práci jsem skončila šest týdnů před porodem a nikdo mi nehádal, že za chvíli budu rodit. Měla jsem malé bříško a doslova jsem v těhotenství zkrásněla. Mnoho lidí mi tipovalo, že se mi narodí syn: „To bude určitě syn. Máš malé bříško, kulaté a úplně jsi rozkvetla.“
Nevěděli jsme pohlaví dítěte a oba jsme si s manželem moc přáli dceru. Byli jsme neskonale vděční za to, že se nám zdravá dcera narodila. Tím, že jsem zůstala po celou dobu těhotenství aktivní, tak se mi zdálo, že porod nebyl moc fyzicky náročný. Několikrát jsem v závěru zatlačila a malá byla na světě. Bolest byla, ale na tu jsem během několika minut zapomněla.
Hodné miminko je k nezaplacení
Dceru jsem pojmenovali Amálka a už od narození nám dělá jen samou radost. Je to miminko za odměnu. Pláče jen když má hlad. Jinak spinká. V noci se budí jen dvakrát na jídlo. V podstatě kromě pauz na jídlo spí. Mohu s ní odpočívat jak potřebuji. Vlastně jsem nikdy v životě nespala tolik, co teď. Celý měsíc relaxuji a dopřávám svému tělu odpočinek, aby se zregenerovalo.
Moje tělo hýčkám. Dokázalo vyživit a porodit nový život. A tak jsem si koupila kvalitní kosmetiku, vhodné výživové doplňky a dbám na zdravou stravu. Tím, že Amálku plně kojím, tak nejím potraviny, které by mohly způsobit nadýmání. Nemám důvod k tomu, abych měla nějaké noční můry nebo špatné sny. A přesto se mi to děje. Jsem z toho zoufalá.
Děsivé sny o smrti mě psychicky ničí
Asi třetí den po porodu se mi začaly zdát hrozné sny. Pokaždé v mém snu někdo zemřel. Moji příbuzní, rodiče i kamarádi. Dokonce i já. Pokaždé jsem se probudila celá zpocená. Měla jsem zrychlený dech, pocit úzkosti a strachu. Moje sny se mi staly noční můrou. Večer se bojím usnout. Mám strach, jaká hrůza se mi bude zdát.
Manžel se mi snaží pomoci tím, že mě při usínání drží za ruku. Zkoušela jsem spát i při rozsvíceném malé světýlku. Před spaním si dávám horké mléko nebo bylinkový čaj. Snažím se být pozitivní, dívat se v televizi jen na hezké filmy a nekoukám se na zprávy. Eliminuji ve svém životě negativní informace. A přesto je ze mně uzlíček nervů. Mám strach. Nechápu, možná za to mohou hormony v šestinedělí, že se mi zdají tak ošklivé sny plné bolesti a umírání. Upínám se k tomu, že po ustálení hormonů v těle se mi vrátí i spánek bez děsivých snů.
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.