Karolínin otec chce pro dceru jen to nejlepší. Neuvědomuje si ale, že Karolíniny představy o životě se značně liší od těch jeho. Došlo mu to až ve chvíli, kdy si ho dcera zavolala k vážné rozmluvě.
Můj táta mi už dlouho leze na nervy. Ačkoli má dobré úmysly, jeho neustálá snaha najít mi ideálního partnera mě vytáčí. Táta si zřejmě myslí, že se o sebe nedokážu postarat sama a že potřebuji „silného muže“, který mě ochrání a zajistí. Já mám ale úplně jiné představy o své budoucnosti.
Tátovy pokusy mě udat skončily fiaskem
Jsem ambiciózní, nezávislá a mám jasné cíle. Studuji na vysoké škole, pracuji na částečný úvazek a snažím se vybudovat si kariéru, která mě bude naplňovat. Ráda cestuji, poznávám nové kultury a rozšiřuji si obzory. Na vážný vztah momentálně vůbec nemám pomyšlení a rozhodně nechci, aby mi ho někdo nalajnoval.
Táta mi ale neustále domlouvá rande. Naposledy mě představil svému kolegovi z práce, prý „sympatickému a úspěšnému“ inženýrovi. Bylo to trapné a nepříjemné. Ne že by byl ten chlap špatný, ale já prostě nejsem připravená na něco takového. Seděli jsme ve třech na večeři, přičemž po půl hodině tátovi zazvonil telefon, omluvil se, že prý se něco stalo a musí nás nechat samotné.
Bylo nám to jasné oběma. Pan inženýr projevil i zájem, dokonce chtěl moje číslo, ale já ho po večeři slušně odmítla. Nebyl hrubý ani dotíravý, byl to sympaťák, ale celá večeře probíhala spíše zdvořile, než aby mezi námi přeskočila osudová jiskra.
Sezení s tátou snad konečně vneslo do věcí jasno
Po této epizodě jsem si tátu posadila a musela mu vysvětlit, že ačkoli si jeho snahy vážím a vím, že mě miluje, dál to takhle nejde. „Tati, já chci být sama. Potřebuji čas pro sebe a chci si žít po svém,“ upozornila jsem ho. Jen se na mě smutně podíval a řekl, že chce jen moje štěstí a že si nemyslí, že bych k němu takhle mohla dojít.
Jeho představa štěstí je úplně jiná než ta moje. Mám pocit, že táta žije ve starých časech, kdy byla žena považována za méně schopnou a potřebovala mužovu ochranu. Jenže já vím, že se o sebe dokážu postarat. Chci si vybudovat život podle svých představ, a ne podle představ svého otce.
Od naší promluvy to vypadá, že se táta uklidnil a začal se dokonce i zajímat o to, co chci já, jak bych chtěla žít a čemu všechen ten volný čas míním věnovat. Povídali jsme si o lecčems, o všech mých zájmech a cestovatelských plánech, o kterých když táta slyšel, dokonce mu i zazářila očička nadšením.
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.