
Snoubenec nebo první láska? Karolína stojí nečekaně před zásadním rozhodnutím. Do jejího života totiž nečekaně vstoupil někdo důležitý z minulosti. Pocity, o kterých si myslela, že jsou dávno pryč, se vrátily a pořádně ji zkomplikovaly plány...
Říká se, že na první lásky se nezapomíná. Ani já na Matěje nikdy nezapomenu. Prožili jsme spolu všechna poprvé. A já si tenkrát dokázala představit, že s ním budu klidně celý život. Jenže Matěj se najednou nechtěl tolik vázat, chtěl cestovat, užívat si mládí a dobrodružství. A já nebyla schopná to tu všechnu opustit. A tak se naše cesty rozešly. A když jsem si myslela, že jsem našla jiného osudového muže, Matěj mi opět do cesty vstoupil...
Doporučené video: Co to znamená, když se vám zdá o první lásce
Svatební přípravy jsou v plném proudu
Na začátku června by měl být náš den D. Měla bych si vzít svého snoubence Ondru, se kterým se známe čtyři roky. Už několik měsíců žiji přípravami. Byla jsem spokojená, šťastná, všechno šlo podle plánu. Občas mě sice napadlo, co kdyby se něco stalo. Třeba si fotograf zlomil ruku nebo nemohla přijet kapela... Ale říkala jsem si, že tyhle obavy má nejspíš každá budoucí nevěsta. To, že ale nakonec budu pochybovat o svém nastávajícím, mě ale ani ve snu nenapadlo.
Osudové setkání, které mě úplně rozhodilo
Pak přišlo jedno obyčejné odpoledne, které změnilo všechno. Šla jsem po městě, když jsem Matěje uviděla ve frontě v mém oblíbeném pekařství. Byla jsem překvapená. Podle fotek z Facebooku jsem žila v domnění, že je pořád někde na cestách... Zůstala jsem stát jako opařená. Když se pak otočil, nadšeně se mu rozsvítily oči.
„Kájo, to snad není možné! To je let, co jsme se neviděli,“ řekl a objal mě.
A v tu chvíli se mi rozbušilo srdce. Cítila jsem jeho vůni a během chvíle jsem byla jak zakletá... Pak jsme se skoro hodinu procházeli po městě a povídali si, jako by žádné roky neuběhly.
„Tak co život?“ zeptal se a jeho pohled byl najednou hlubší.
„Fajn, za pár měsíců se vdávám,“ odpověděla jsem bezmyšlenkovitě.
V jeho očích se něco změnilo. Něco mezi překvapením a smutkem. „Vážně? No… gratuluju,“ řekl, ale jeho hlas zněl zvláštně.
Já jsem se domů vracela také s velmi zvláštním pocitem. Měla jsem ho najednou zas plnou hlavu. A nejhorší bylo, že mi začal psát. Ne žádné banality, ale zprávy, které mi připomněly, proč jsem ho kdysi tak milovala.
„Víš, že jsem na tebe nikdy úplně nezapomněl? Byla to velká chyba, že jsem tě tenkrát opustil...“ napsal mi jednou v noci.
A já na tom byla úplně stejně. Ten pořádný zmatek v hlavě mě až vyděsil. Jen jsem raději mlčela a nic takového mu raději nepřiznala. A snažila myslet na Ondru a naše plány...
Nevím, jak se mám rozhodnout
Jenže je to čím dál těžší. I Ondra si už všiml, že jsem nějaká mimo. Ale vymluvila jsem se na práci a na stres z toho svatebního zařizování. Ale ve skutečnosti řeším jen zmatek, který mi Matěj přichystal. Vím, že by bylo nejrozumnější s ním zas kontakty ukončit, ale nedokážu to. Najednou si nejsem jistá. Miluji svého snoubence. Ale Matěje nejspíš stále také. Co když Matěj byl vždycky ten pravý a je to osud, že jsme se potkali právě teď? A naše láska dostala druhou šanci?
Nevydržela jsem to a svěřila se své nejlepší kamarádce, která mi má jít i za svědka. Dost jí to také zaskočilo, ale pak s klidem řekla: „Karolíno, to je jen nostalgie. Matěje sis idealizovala, ale ve skutečnosti jste se rozešli z nějakého důvodu. Mysli na budoucnost, ne na minulost.“
Jenže srdci prostě někdy neporučíte. A já vážně nevím, co dělat. Mám se vdát a žít s pocitem, že jsem promarnila svou šanci? Nebo přiznat pravdu, všechno zahodit, Ondrovi ublížit a risknout vztah s Matějem? Není to šílené? Bojím se, že ať se rozhodnu jakkoliv, už nikdy nebudu mít úplnou jistotu. A to mě děsí nejvíc.
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.