Karolína (35): Manžel si často a tajně s někým telefonoval. Když jsem zjistila s kým, vyrazilo mi to dech

Jeho časté telefonování mě zarazilo. Ne že by dřív nikdy netelefonoval, ale najednou byly ty hovory častější, delší a hlavně… tajnější. Zavřel se v ložnici, někdy si vyšel ven na terasu, jednou i do auta. Když jsem se zeptala, s kým mluvil, řekl něco neurčitého – práce, kolega, klient. Nebylo to nijak zvlášť podezřelé. Ale bylo to jiné.

Mohlo by Vás zajímat:

Laura (37): Na telefonu jsem trávila veškerý volný čas. Ani jsem si tak pořádně nevšimla, že mě opustil manžel i s dětmi

Hlas na druhé straně zněl povědomě

Nejvíc mě znepokojilo, že ty hovory bývaly večer, když jsme měli mít čas pro sebe před spaním. Někdy dokonce v noci, když si myslel, že spím. Začala jsem být neklidná. Napadaly mě různé scénáře. Nějaká jiná žena, dvojí život, nevěra. Ale přitom jinak bylo všechno normální. Choval se stejně, možná i mileji než dřív. Nikde netrávil čas. Myslela jsem si, že si to vymýšlím.

Jednou večer jsem si šla vzít vodu do kuchyně a slyšela jsem ho telefonovat. Stál u okna, šeptal, zády ke mně. Neviděl mě. Nechtěla jsem špehovat, ale něco mě přimrazilo k podlaze. Ten hlas na druhém konci jsem znala. Až příliš dobře. Nejdřív jsem si nebyla jistá, ale pak mi došlo, že to je hlas mojí mámy.

To bylo divné. Moje máma. Můj muž. Volají si v noci? Proč? A proč mi to nikdo neřekl? Nepamatuju si, jak jsem ten večer usnula. Ráno jsem se snažila tvářit normálně. Předstírat, že se nic neděje. Ale v hlavě mi to jelo pořád dokola.

Mohlo by Vás zajímat:

David (41): Matka mi neustále telefonuje do práce. Kolegové se mi smějí a já se stydím

Domlouvali se mi za zády

Začala jsem pátrat, ale nevěděla jsem jak. A tak jsem jen čekala, až manželovi zazvoní telefon a doufala jsem, že ho předběhnu a stihnu ho zvednout dříve než on. Když jsem se k němu jednou konečně dostala dříve, na displeji se objevilo jméno mé matky. Musela jsem to zvednout a první co řekla, bylo: „No ahoj, kloučku. Tak co ta naše hysterka, už spí?“

Zatlačila jsem a máma se přiznala. Volali si roky. Od doby, co jsme se vzali. Prý proto, že mi chtěl rozumět. Že máma zná moje slepá místa. Prý si chtěl být jistý, že mě nikdy nezraní, že bude ten nejlepší muž. Nikdy mi o tom neřekl, protože věděl, že bych to neunesla. Ale proč to potřeboval vědět tak moc, že se tajně domlouval s mojí matkou?

Nevím, co mě zranilo víc. Jestli to, že se za zády domlouval s mojí matkou nebo to, že to moje máma umožnila. Měly jsme být nejlepší přítelkyně. A zatím se o mně radila s mým mužem jako o projektu. Od té doby spolu nemluvíme. A já nevím, jak se k tomu celému dál postavit. 

Další příběhy ze života →

Mohlo by Vás zajímat:

Olívie (31): Jako matka jsem selhala, nezvládla jsem se postarat o svoje děti. U táty je jim lépe