Karolína (39): Bratr je sobec, který rodiče jen využívá. Když potřebují pomoc, starám se o ně pouze já

Ráno jsem zajela do obchodu, nakoupila rodičům jídlo, jsou oba nemocní. Včera jsem jim dovezla uvařené šunkofleky a koláč. Je jim 65 let a jak chytnou chřipku, skolí je to minimálně na dva týdny.

Mohlo by Vás zajímat:

Kryštof (32): Zjistil jsem, že expřítelkyně stále navštěvuje moje rodiče. Ač mi to vadí, oni s tím nemíní přestat

Rodiče si člověk nevybere, vím o tom své

Rodiče mají tlačítkový mobil a neumí ovládat počítač. Kdykoliv něco potřebují, jedu s notebookem k nim, rodičům to na internetu vyhledám, objednám a dovezu. Když jsem měla malé děti, rodiče ještě chodili do práce a ani jednou mi je nepohlídali o víkendu. Neměli čas. Mám totiž o čtyři roky staršího bratra. Jenže ten bydlel skoro do čtyřiceti let u rodičů a mamka se o něj starala. Prala mu prádlo a sportovní dresy, vařila a uklízela. Byla z toho unavená, neměla sílu fungovat ještě jako babička, když stále vykonávala roli matky pro dospělého syna.

Vadilo mi to, měla jsem na to svůj názor, ale nechtěla jsem vyvolávat hádky. Zkrátka jsem zatnula zuby a vše zvládla sama. Můj bratr je lehce sobecký člověk, který vůbec nevnímá, jakou pomoc od rodičů dostal a dostává. Jednou si mi mamka stěžovala, že od svého syna slyšela: "Mami, jak unavená? Vždyť pere pračka. A co pro mě jako děláš? Vaříš pro tátu a sebe, tak se najím i já. A jestli máš v pračce o pár věcí navíc snad není takový problém, ne?" Až takto sebestředný můj bratr byl. A vlastně ho takto mamka vychovala.

Mohlo by Vás zajímat:

Karolína (24): Rodiče si o mně myslí, že jsem líná. Přitom mám únavový syndrom

Bratrovi nastavení v naší rodině vyhovuje a já se nedivím

A když bylo bratrovi lehce před čtyřicítkou, našel si partnerku a pořídili si rychle po sobě dvě děti. Velice rádi jezdí na návštěvy k rodičům, mamka jim vždy navaří jídlo i s sebou, hlídá děti seč jí síly stačí a dost často si mamku odvezou i k sobě domů. Tam mamka vydrží i týden, dokud neumyje okna v domě nebo nepomůže na zahradě. Nemusím snad ani říkat, že mě okna neumyla nikdy. Docela se o mamku bojím, přeci jen už není nejmladší.

Jednu dobu mě to neskutečně štvalo a cítila jsem se frustrovaná. Svěřila jsem se s tím mamce a ona mi odsekla, že já jsem ta samostatná a ona má potřebu pomáhat synovi. Ví, že já si vždy nějak poradím. Musím podotknout, že ten úspěšnější v pracovním životě je můj bratr, není neschopný. S bratrem jsem to řešit nechtěla, on jen přijímá to, co mu matka nabízí. On nemůže za to, jak to v sobě má matka nastavené. A navíc má povahu jakou má a byl vychovávaný jako princátko.

Mohlo by Vás zajímat:

Gabriela (23): Tchyně mi vynadala, že jsem nepřinesla věno. Nechápe, že moji rodiče nemají peníze

Když jsem si chtěla promluvit s bratrem, byla z toho hádka

Trápila jsem se s tím hodně. Jediné, co jsem s bratrem měla potřebu řešit, byl jejich přístup k pomoci rodičům. Respektuji, že mamka pomáhá hodně bratrovi. Ale my, jako děti bychom měly rodičům pomáhat rovnocenně. Nevidím důvod, proč jenom já bych jim měla nakupovat nebo vařit v době nemoci. Odpověď bratra byla, že nemají čas. Mají malé děti a jsou zaneprázdnění. Bratr ještě dodal, že bych neměla být taková ukřivděná. Děti mám velké a snad mě nezabije občas pro rodiče něco udělat.

Nicméně si myslím, že všichni máme den o 24 hodinách. A pomoci rodičům je slušnost. A to bez ohledu na to, zda nám pomáhají či nikoliv. Bratra vidím jako sobeckého člověka, který umí jen přijímat. Udělala to z něho matka svým přístupem. Snažím se být nad věcí a moc nad naší rodinou nepřemýšlet. Beru to jako danou věc. A co nelze změnit, to se musí přijmout. Jen se bojím doby, kdy rodiče nebudou soběstační. Už teď vím, že se budu starat jen já. Bohužel.

Další příběhy ze života →

Mohlo by Vás zajímat:

Robert (28): Rodiče si hrají na aristokraty. Odsoudili moji přítelkyni jen proto, že nejí deseti příbory