
Kateřina se vdala a měla spoustu plánů a snů. Jenže pak jednoho dne přistihla svého manžela v posteli s družičkou. Nenechala se ovládnout emocemi, ale natočila manželovu nevěru telefonem, aby měla důkaz.
Na život v manželství jsem se moc těšila. V hlavě jsem měla spoustu plánů, nadějí a snů. Často jsem přemýšlela, jak je možné, že jsem potkala někoho tak skvělého – starostlivého, milujícího a plného vášně. Věřila jsem, že s Mirkem budujeme něco krásného, co vydrží celý život.
Byl mi nevěrný s družičkou
Pár týdnů po svatbě jsem se z práce vrátila domů dřív. Těšila jsem se, jak Mirka překvapím. Potichu jsem odemkla dveře. Jakmile jsem překročila práh, ztuhla jsem. Z ložnice se ozývaly podivné zvuky. Kouká na lechtivý film?
„Mirku?“ zavolala jsem tiše. Žádná odpověď. Jen ty zvuky. Srdce mi bušilo jako o závod. Pomalu jsem se přiblížila ke dveřím ložnice a snažila se přesvědčit sama sebe, že to bude v pořádku. Zastavila jsem se a chvíli naslouchala. Pak jsem se nadechla a pootevřela dveře, ale jen natolik, abych viděla dovnitř a neprozradila svou přítomnost. Ten obraz se mi vryl do paměti navždy. Můj muž byl v posteli s družičkou, mojí nejlepší kamarádkou.
Než jsem stihla cokoli říct nebo udělat, zalila mě vlna emocí – vztek, šok, bolest... Chtěla jsem křičet a něco rozbít. Zhluboka jsem se nadechla a pomalu zavřela dveře. Třásla jsem se, ale donutila jsem se přemýšlet. Poprvé v životě jsem cítila, jak ve mně bojuje srdce s rozumem. Nemohla jsem dovolit, aby mě ovládly emoce.
Vzala jsem do ruky mobil a přes slzy, které se mi draly do očí, jsem zapnula kameru. Bylo to absurdní, skoro jako ve snu, ale věděla jsem, že to musím udělat. Chtěla jsem důkaz. Něco, co mi připomene, že tohle není noční můra. Že se to děje doopravdy...
Video s manželovou nevěrou
Co teď? Hlavou mi vířily různé otázky. A pak mi to došlo. Uspořádám „večer se svatebním videem“ a pozvu celou rodinu. Pro mě to bude chvíle pravdy. Cítila jsem úlevu, že se to brzy vyřeší, rovněž jsem se děsila reakcí. Ale neustoupila jsem.
V průběhu promítání seděl Mirek vedle mě, jako by bylo všechno v pořádku. Když svatební video skončilo, srdce mi bušilo až v krku. Nastal čas pustit druhé video. Otočila jsem se k Mirkovi. „A teď... něco speciálního,“ řekla jsem a snažila jsem se, aby se mi nechvěl hlas. Pustila jsem záznam z naší ložnice. V místnosti zavládlo absolutní ticho. Jak se obraz zaostřil, na tvářích kolem mě se objevil šok a zhnusení. Moje máma si zakryla ústa, táta zvedl obočí a zamračil se.
„Katko... to není tak, jak si myslíš...“ začal koktat Mirek, byl celý bledý. Moje „kamarádka“ zírala do země, neschopná promluvit.
„Mlč,“ zarazila jsem ho ledově. „Všichni vidí, jak to je. Není co vysvětlovat.“
Rodinná pohoda se během vteřiny změnila na bojiště. Mirek se zoufale snažil něco říct, ale jeho slova se ztrácela v hlasech ostatních.
„Jak jsi to mohl Katce udělat?“ zasyčela jeho máma a dívala se na něj, jako by ho viděla poprvé.
„Co sis sakra myslel?“ přidal se můj táta a vstal. „Že se to nikdo nedozví?“
Mirek se pokoušel bránit, ale jeho hlas ztrácel sílu. „Neplánoval jsem to... prostě...“ pokusil se vysvětlovat, ale už ho nikdo neposlouchal.
Ta, co mi zničila manželství, něco nesměle zamumlala, ale pohledy všech ji umlčely. Sama jsem nechápala, jak mi to mohla udělat. „Není co dodat,“ řekla jsem tiše a vstala. „Zničil jsi všechno, co bylo mezi námi...“
Nový začátek
V tu chvíli jsem cítila, že rodina stojí za mnou. Byli tam, pevní jako skála, připraveni mě podržet. Bylo to drsné, ale nutné. Mirek pochopil, možná až moc pozdě, že ztratil něco, co se už nedá vrátit. Zkoušel se omlouvat, prosil, ale já věděla, že už není cesty zpět. Náš vztah se rozpadl a já musela jít dál.
Rozvod byl těžší, než jsem si myslela. Rozum mi říkal, že je to správné, ale srdce se drželo těch krásných chvil, které jsme spolu prožili. Přesto jsem věděla, že musím udělat první krok.
Když jsem seděla v kanceláři advokáta, cítila jsem úlevu i smutek. To, co se stalo, mě poznamenalo, ale v koutku duše jsem věděla, že to zvládnu. Z téhle zrady vyjdu silnější. Přesto jsem se ptala sama sebe, jak bude vypadat život bez Mirka. Ale i přes tu bolest jsem začala vidět malé světlo na konci tunelu.
Nejsem sama. Mám rodinu. Mám opravdové přátele. A ti mě podrží. Bude to bolet. Ale já jsem připravená. Připravená začít znovu. Každý den cítím, jak se mi vrací síla. Možná tohle nebyl konec. Možná to byl začátek něčeho nového. Něčeho lepšího...
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.