Klára nedovede pochopit, proč si tolik žen pořizuje umělé nehty. Ne že by proti nim z principu něco, ale vadí jí, že se jimi dneska chlubí skoro každá, a přitom se jen k málokteré hodí.
Nevím proč, ale od jisté doby začínám být alergická na ženy s umělými nehty. Nejsem proti pěkně upraveným rukám, zajímavému laku anebo módním „umělým doplňkům“. Jen mám dojem, že by jejich nositelky měly více přemýšlet, zda se k nim něco podobného hodí.
Ženy úplně ztratily soudnost
Pohledů na ženy, které se neumějí vkusně ustrojit a jediné, co je zdobí, jsou umělé nehty, mívám před očima denně stejný počet, jako těch, které chodí s nehty neúplnými. Nejlegračnější jsou pak některé mé spolužačky z vysoké, se sportovním oblečením od hlavy až k patě, ale s kilometrovými nehty, vyzdobenými jako na ples. Tedy s kombinací stejně bizarní, jako pohorky s večerní róbou nebo společenské šaty s péřovou bundou.
Kdo mě jen trochu zná, ví, že přírodních nehtů na mně bývalo vidět málo. Od dětství mě fascinovaly barevné laky a rozhodně ne světle růžové nebo klasicky červené. Takové jsem považovala za nudu a vyhledávala buď pořádně živé, fosforové barvy, nebo naopak černé.
Zejména posledně zmíněné jsem doslova milovala. Černá je královnou barev, třebaže se o ní traduje, že mezi barvy vlastně nepatří. Na nehtech však působí dokonale. Proč? Protože se hodí takřka ke všemu a nedá se s ní, až na drobné výjimky, šlápnout vedle. To s jinými barvami ano a není nic horšího, než perfektně sladěný outfit, pokažený nehodící se barvou laku.
Umělé nehty měly všechny spolužačky na střední
Během dospívání jsem procházela různými módními styly. Přesto lak či délka nehtů byly vždy to, co muselo ladit. Naprostý základ. Netušila jsem sice zpočátku proč, ale prostě jsem se tak chovala, zkrátka jsem to tak cítila.
Potřebnou odpověď, která přišla s davovým šílenstvím jménem „umělé nehty“, mi nakonec poskytlo samo okolí. Až na mě si tenkrát na střední nechaly umělé nehty udělat snad všechny spolužačky. Jenže situace leckdy dopadala komicky, jako by se mezi sebou holky předháněly, která bude mít ruce co nejvíce nepraktické a nevkusné.
Neučesaná, ovšem s batohem a umělými nehty
Což o to, žádná délka, barva ani styl by nevadily, jen kdyby alespoň některé té holce ladily k vizáži. Třeba Eliška. Ta se nikdy nedovedla nalíčit ani pořádně učesat, ovšem nehty si nechala udělat nejen přespříliš dlouhé, ale navrch sytě červené. Takže výsledný efekt byl asi následovný: na zádech sportovní ruksak, nohy opatřené rozvařenými teniskami, odrbané kalhoty, zato nehty jako modelka z časopisu.
Jiná spolužačka Zuzka správnou délku k drobné postavě trefila, ale zase vybrala podivně zelený odstín, který jí nikdy k ničemu neseděl, nejméně pak ke krásně modrým očím. Ostatním holkám zase luxusně vyvedené ruce nepříjemně kontrastovaly s nenalíčenými obličeji a všechno pak působilo dojmem večerního kabátu, hozeného přes pyžamo.
Nemusím mít, co mají všichni
Myslela jsem, že mě po módě na střední už nic nepřekvapí. Jenže naprosté dno mi předvedly spolužačky z vysoké. Právě tam leckterá z nás okusila peněžní nouzi, ale ušetřit se dá i jiným způsobem, než do naprostého otrhání nosit na rukách pár zbylých, ještě silou vůle držících umělých nehtů.
Upřímně, existovaly chvíle, kdy jsem přemýšlela, že si onu parádu také pořídím. K večerním šatům na společenskou příležitost? Proč ne. Jenže to, co dnes a denně vidím okolo, mi vzalo poslední zbytky odvahy. Říkám si, že „nemusím mít všechno“. Ono to už pak ani není originální, když má ty nehty každá od bohaté po chudou, od slavné po obyčejnou, že?
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.