Facebook
Instagram
TikTok
YouTube
Někdy to jinak nejde. Páry touží po dítěti, ale marně, a tak hledají jinou cestu. Ani ta však není bez překážek. Své o tom ví paní Klaudie, která to vše prožívala jako náhradní babička.
Bylo strašné sledovat, jak mé dítě touží po potomkovi a postupně ho to ničí. Když se po letech marného snažení se snachou rozhodli pro adopci, nebránila jsem jim. Zjišťovali možnosti, procházeli podmínky a nakonec se jim jedna cesta otevřela.
Chlapeček ve mně probouzel zvláštní pocit
Můj syn Jakub si přivezl domů dvouapůlletého Radečka. Všichni jsme z něj byli nadšení a vše začalo vypadat ideálně. Zdálo se, že rodina je konečně úplná. Jakub mi často vyčítal: „Mami, proč nechceš, aby ti Radek říkal babičko?“ Bylo mi ho líto, ale cítila jsem v sobě zvláštní vnitřní pocit.
Radeček rostl jako z vody a přestože pocházel z problémové rodiny, snažili jsme se mu vytvořit prostředí, které by ho ovlivnilo natolik, aby se stal jiným člověkem než jeho rodiče. A opravdu, než mu bylo dvanáct, byl to zlatý a poslušný chlapec.
Nevlastní vnuk začal vystrkovat růžky
Pak se začal měnit před očima. Ve škole se mu zhoršily výsledky a začal lhát. Jakub k němu měl silné pouto, nikdo by neřekl, že ho adoptoval. Jako učitel na střední škole se mu snažil vše vysvětlit a věnoval mu maximální péči, stejně jako má snacha Lenka.
Ve třinácti letech jsem ho přistihla kouřit za domem. Když mě spatřil, vykřikl: „Vypadni!“ Oněměla jsem. Okamžitě jsem zavolala Jakubovi a tušila, že je to jen začátek. Jakub ho bránil: „Mami, je v pubertě. Co já se nablbl v jeho věku.“ Jenže jeho chování se dál zhoršovalo.
Nakonec skončil v nápravném zařízení
Jednoho dne mi zavolal Kuba, jestli u mě není Radek, protože už dva dny nepřišel domů. Bylo znát, jak začíná být unavený. Když se vnuk nakonec našel, byl celý pomlácený a pod vlivem drog. Jakub mu okamžitě stanovil přísné zákazy a domácí pravidla. Radek chvíli poslouchal, ale pak svým náhradním rodičům ukradl peníze a znovu se několik dní neukázal.
Po několika měsících strávených na odvykacích kůrách a u psychiatrů se Jakub a Lenka rozhodli umístit Radka do nápravného zařízení. Lenka celou cestu domů plakala a neustále si vyčítala, kde udělali chybu. Psycholog, kterého navštěvovali, jim vysvětlil, že geny skutečných rodičů nelze bohužel potlačit. Musí být pouze trpěliví.
Svého syna budu vždycky bránit
Mám Radka moc ráda a několikrát týdně s ním vedu rozhovory o životě jako pravá babička. Snažím se mu vysvětlovat věci ze svého pohledu a alespoň trochu pomoci Kubovi, aby na tu nápravu nebyl s Lenkou sám.
Vím, že to může znít sobecky, ale nedokážu si k němu vytvořit hlubší vztah, i když bych si to přála. Bolí mě, že ubližuje mému synovi, který do něj stále vkládá naděje.
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.
