Adam žil s Pavlínou tři roky a domníval se, že to mezi nimi funguje. Nenapadlo ho se oženit, protože mu to vyhovovalo tak, jak to bylo, a myslel si, že Pavlína to má stejně. To se ale spletl.
Pavlínu jsem poznal po rozchodu a upřímně jsem nehledal žádný vážný vztah. Chtěl jsem se jen rozptýlit a také jsem jí to narovinu řekl. Ona se nezlobila, ba naopak, tvrdila mi, že hledá také jen pobavení.
Zamilovali jsme se
Byl jsem mile překvapen jejím přístupem a čím méně na mě tlačila, tím více jsem s ní chtěl být. Prostě byla perfektní. Pořád jsme se smáli, mohl jsem se s ní bavit o čemkoliv, pak jsme se k sobě nastěhovali. Když jsem ji vzal na svatbu mého kamaráda, shodli jsme se, že ačkoliv to byl hezký den, ani jeden z nás svatbu nechce.
Totálně otočila
Měl jsem ji o to raději. Proto mě naprosto šokovalo, když mi jednoho dne oznámila, že pokud si ji nevezmu, odejde ode mě. Začal jsem se smát a považoval jsem to za jeden z jejích vtípků, ale Pavlína mluvila zcela vážně. „Vždyť jsme se dohodli, že svatbu nechceme,“ připomněl jsem jí, ale ona mi začala říkat, že se cítí staře a ujíždí jí vlak a potřebuje mít pocit, že ke mně patří.
„Patříš ke mně. Ale nemusíme na to mít papír,“ vysvětloval jsem jí dokola, ale Pavlína si zkrátka postavila hlavu. Doufal jsem, že jí to přejde, ale to jsem netušil, s čím se za pár dní vytasí. Pavlína, do té doby v pohodě ženská, se přestala usmívat a vyhýbala se mi. Koukal jsem proto na romantickou dovolenou, kam bychom letěli, abych jí dokázal, že opravdu žádné prstýnky nejsou třeba a romantiku můžeme zažívat i bez nich.
Tohle jsem nečekal
„Takže si mě nevezmeš,“ vyjela po mně. Stál jsem si za svým. „Tak fajn,“ ušklíbla se a dodala, že potkala někoho, kdo se do ní zamiloval a chce si ji vzít. Ptal jsem se, kdo to je, prý jakýsi Jarda. Začal jsem zuřit a tahat z ní informace, jak dlouho mě s ním podvádí, ale přiznala, že ho ještě nikdy neviděla. To jí ale nevadí, protože si už dlouho píšou a je mezi nimi jedinečné pouto. Dostal jsem záchvat smíchu, ale Pavlína se urazila a odešla.
Mezi dveřmi mi ještě stihla říct, že absolutně nerozumím ženám a až uvidím její svatební fotky, ať pak nebrečím, a zabouchla za sebou. Zakřičel jsem na ní ještě, že jí teda přeji hodně štěstí, když si vezme někoho, koho nikdy neviděla, a zablokoval jsem si její číslo. Jsem z toho pořád v šoku, takový zkrat jsem ještě u nikoho nezažil.
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.