Adam (37): U manželčiných rodičů jsem v noci zaslechl bolestivé výkřiky. Jejich původ mě silně znepokojil

V době, kdy mě chtěla moje přítelkyně, teď už manželka, seznámit se svými rodiči, jsme za nimi museli jet až do Španělska. Odtud totiž Carmen pocházela. Na ten pobyt na Pyrenejském poloostrově nikdy nezapomenu. Zažili jsme tam totiž něco, co se vymyká lidskému chápání.

Mohlo by Vás zajímat:

Marta (18): Na dovolené s rodiči jsme přespali ve stařičkém hotelu. Omšelé vybavení měl být ale ten nejmenší problém

Návštěva španělského lesíka mi nesedla

I když už je to déle než deset let, mám to stále v živé paměti. Rodiče žijí několik kilometrů od Madridu. Dům, ve kterém bydlí, působí velmi majestátně. Už na první pohled jsem z něj měl respekt. Ještě víc mě ale zaujalo stavení opodál. Vypadalo, že by do něj stačilo strčit a spadlo by.

První dojmy z návštěvy byly kladné. Měli jsme v plánu zdržet se u Carmeniných rodičů tři týdny. Uprostřed našeho pobytu museli budoucí tchán s tchyní odjet. Měli naplánovanou dovolenou, kterou nechtěli rušit. My jsme tedy týden zůstali v domě sami. Nebylo to od věci, přeci jen být pořád ve společnosti druhých lidí mi nedělá dobře. První dva dny byly klidné a my se věnovali výletům.

Jednou přišla Carmen s nápadem, abychom si zašli do lesíka. Z prohlídek měst už jsme byli unavení, takže jít do přírody se mi jevilo jako dobrý nápad. Procházeli jsme lesíkem, na jehož konci stálo staré rozpadlé stavení. Pomalu jsme ho obcházeli. Najednou jsem pocítil strach. Otázal jsem se Carmen, zda bychom se nemohli vrátit.

Mohlo by Vás zajímat:

Vladimír (59): Cestou z taneční zábavy mi zastavilo podivné auto. Dodnes netuším, kdo mě to tenkrát svezl

V noci jsme slyšeli bolestivé výkřiky

Ta si to tam ale chtěla důkladně prohlédnout. Mě ale přepadla neskutečná únava. Oči se mi zavíraly a já se tomu nemohl ubránit. Když to Carmen spatřila, usoudila, že je čas odejít. Sotva jsme dorazili domů, musel jsem si jít lehnout. Kolem třetí ráno mě vzbudilo sucho v puse, tak jsem se šel napít. Když jsem scházel po schodech dolů, zaslechl jsem nějaké výkřiky.

Znělo to, jako by někoho mučili. Podíval jsem se z okna a měl pocit, že vycházejí z vedlejšího domu. Dostal jsem strach, a tak jsem se běžel schovat do postele. Žalostné výkřiky ale jako by mě pronásledovaly. Až když jsem za sebou zavřel dveře, utichly.

Do rána jsem pořádně nezamhouřil oka. Carmen jsem pak vyprávěl, co se mi stalo. Nezdálo se, že by mi věřila. To však netušila, že další noc se to stane i jí. Když mi vyprávěla, jak šla na toaletu a slyšela výkřiky, nepřekvapilo mě to. ,,Bylo to hrozné. Jako by někoho mučili. Dívala jsem se z okna a víš odkud to šlo? Z toho domu vedle,“ svěřila se mi.

Mohlo by Vás zajímat:

Vlasta (48): Pravidelně jsem rozmlouvala s mrtvým dědou. Znamení, které nám jednoho dne seslal, nám možná zachránilo život

Vedle prý kdysi mučili otroka

Rozhodli jsme se, že po zbytek pobytu raději nikam nepůjdeme. Čekali jsme, až se Carmenini rodiče vrátí a my odletíme domů. Jakmile jsme se znovu shledali, přítelkyně se svěřila matce s tím, co jsme zažili. Ta nám s ledovým klidem vysvětlila: ,,V tom stavení na konci lesa kdysi bydlel krutý otrokář,“ začala.

,,Říká se, že mu jednou jeden otrok utekl a skrýval se v domě vedle nás,“ ukázala z okna. ,,Občas i my slyšíme, jak trpí. Otrokář ho našel a dlouhé dny a noci ho tam mučil, dokud nezemřel,“ dokončila svoje vyprávění. Musím říct, že jsem nikdy na takové příběhy nevěřil, ale po našem zážitku jsem na některé věci mnohem opatrnější. Není náhoda, že jsme s Carmen slyšeli totéž. Po letech dům vedle jejích rodičů zbourali. Společně s tím utichly i výkřiky.

Další příběhy ze života →

Mohlo by Vás zajímat:

Radana (27): V lese mě pronásledoval neznámý tvor. Věřím, že kdybych neutekla, jsem dnes mrtvá

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.