Alice (45): Hrozivý výjev v zrcadle mě utvrdil v tom, že s naším domem není něco v pořádku

Bydlíme s rodinou v domě, který jsme si sami postavili. Stojí pod šibeničním vrchem. Podivné události začaly už před dvaceti lety. Tehdy jsem tomu nevěnovala pozornost, což byla zjevně chyba.

Mohlo by Vás zajímat:

Lea (42): V lese nás s kamarádkou pronásledovalo neznámé stvoření. Málem jsme přišly o život

Náznaky cizí přítomnosti

V té době byla naše dcera Jana malá. Ze dne na den odmítala usínat u nás v ložnici. Tvrdila, že ji sledují nějaké zlaté oči. Když jsem řekla, aby šla spát k sobě do pokoje, tak to také nechtěla. A to ze stejného důvodu. Bylo to šílené období, protože Jana mlela dokola jako kolovrátek: ,,Mami, ty oči mě sledují. Bojím se usnout, protože mám strach, že mě budou pozorovat."

Děti takové prostě v určitém věku jsou. Pořád si něco vymýšlejí. Už jsem z toho byla unavená, protože každé Janino usínání byl ohromný problém. Až jednou, když jsem byla doma sama, se stalo něco, pro co jsem nenašla vysvětlení. Zrovna jsem přišla do ložnice a chtěla přetřídit skříně. Sluníčko ostře svítilo, tak jsem si zatáhla rolety.

Měla jsem zastrčenou hlavu ve skříni, když mě přepadl nutkavý pocit, abych se otočila. Leknutím jsem poskočila. Na stěně poletovala podivná zlatá maska. Stála jsem jako přikovaná a čekala, co se bude dít. Nedělo se nic. Maska začala postupně blednout, až zcela vymizela. Od toho dne jsem se ani já v ložnici necítila dobře.

Mohlo by Vás zajímat:

Jana (23): Od chvíle, kdy jsem vyvolávala ducha mrtvé tetičky, se mi doma dějí divné věci

Naším domem procházejí duchové

Roky se nic nedělo a já tento zážitek pomalu vypouštěla z hlavy. Masku jsem už sice nikdy neviděla, zato mě začal navštěvovat duch vojáka. Jeho přítomnost mě pravidelně budila. Stál v ložnici a pozoroval mě. Když jsem k němu chtěla jít blíž, zmizel. Člověk je v takové situaci bezradný. Nicméně jeho návštěvy skončily tak, jak začaly.

Vystřídaly je nahodilé návštěvy tří můžu v kápích. Potkávala jsem je v noci, když jsem se šla do kuchyně napít. Seděli shrbení na zemi a něco si vykládali. O mně jako by nevěděli. Jednou jsem sebrala odvahu a poklekla k nim. V tu chvíli zmizeli. Zcela mě to šokovalo, nedávalo to smysl. Akorát mi to pomohlo k tomu, že jsem začala více věřit své dceři.

Poslední prapodivná návštěva se udála letos. Manžel byl zrovna pryč a dcera u babičky. Seděla jsem v obýváku a dívala se na televizi. V jednu chvíli jsem pocítila jemný vánek, kterému jsem nevěnovala větší pozornost. Pouze jsem se přikryla dekou. Jenže vánek zesiloval. Najednou mnou projel mráz.

Mohlo by Vás zajímat:

Vanda (22): Oživily jsme s kamarádkou dávný hřbitovní rituál. Ještě dnes z toho mám husí kůži

Pak přišel hrůzný výjev v zrcadle

Klížily se mi oči a ruce jsem měla úplně ledové. Pak to přišlo. V jednu chvíli se otevřela všechna okna dokořán. Lekla jsem se jako nikdy v životě. Odhodila jsem deku a proběhla celý být, abych okna zavřela. Cestou z obýváku do kuchyně jsem se zastavila u zrcadla. Někdo mě k němu volal. ,,Pojď blíž, pojď se podívat,“ znělo jemným hlasem.

Nechala jsem se nalákat. Pohled do něj mě dostal na kolena. Viděla jsem svoji dceru za několik desítek let. Byla na vozíku. To mě vyděsilo. Skácela jsem se k zemi a propadla v zoufalý pláč. Vysílením jsem usnula. Probudila jsem se ráno celá ledová. Od toho dne se nic dalšího nestalo. Střežím dceru jako oko v hlavě. Bojím se toho, aby obraz v zrcadle nebyl jakýmsi varováním.

Mohlo by Vás zajímat:

Ilona (41): Myslela jsem si, že jsem o rodiče navždy přišla. Z omylu mě vyvedla hořící svíčka

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.