Vztahy se vyvíjejí. Čím déle spolu dva lidé žijí, tím víc se toho může změnit. Anastázie chodí s Patrikem přes dva roky a v poslední době zjistila, že se docela změnil. Už to není ten akční chlap, se kterým se nikdy nenudila.
Mám pocit, že se z mého přítele Patrika (34) stává "důchodce". Chodíme spolu jen něco málo přes dva roky, ale náš vztah se hodně změnil. Kdysi jsme pořád něco podnikali, teď mám problém vytáhnout Patrika ven. Je mi to líto, chtěla bych vrátit zpátky náš akční život. Ale nevím, jestli se mi to povede.
Můj přítel nezkazil žádnou zábavu
Začátky s Patrikem byly prostě divoké. Pořád jsme měli co dělat. Žádný víkend nebyl nudný. Výlety, návštěvy divadel a kin, párty s kamarády... Díky tomu jsme se první rok našeho vztahu ani nestihli nudit. Patrik byl prostě společenský tvor a já to měla stejně. Raději půjdu někam ven, než abych byla sama doma a koukala se na televizi nebo si četla knížku.
Přišlo mi, že Patrik to má nastavené stejně jako já. Mezi svými kamarády byl oblíbený a nezkazil žádnou legraci. Pokud někdo vymyslel sebevětší bláznivinu, on do ní šel. Jednou se s ním kamarádi vsadili, že nepřeplave Vltavu. A hádejte, kdo vyhrál... Pro některou ženu by to možná bylo už příliš, ale mně se jeho energie líbila.
V jeho chování nastala změna
Proto mě děsí, jakou změnou Patrik prošel. Jako by se z něho stal úplně jiný člověk. Přestal chodit ven a ideální večer si představuje tak, že bude hrát videohry nebo koukat na filmy či seriály. S kamarády se vídá čím dál tím méně. A když ho pozvou na nějakou párty, vždy odcházíme ještě před půlnocí.
Už to není ten samý člověk, který vydržel pařit až do rána. Se svými nejbližšími kamarády, se kterými se zná ze školy, už ani nezajde na pivo do hospody. Raději sedí doma a něco si čte.
Trávíme čas odděleně
Já ale nechci sedět doma. Nechci žít jak nějaký starý manželský pár, který nemá nic lepšího na práci, než trávit páteční večer u obrazovky. Já se ještě chci bavit. Proto trávím s Patrikem stále méně času. Každý pátek večer jdu někam ven. Zvu ho, aby šel se mnou, ale on se k ničemu nemá.
„Jdi sama. Mně se nikam nechce. Lidí si užiju dost přes týden v práci,“ řekne mi obvykle, když ho tahám ven. Je mi to líto, ráda bych trávila čas s ním. Ale sedět doma prostě nechci.
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.