Štěpánku už pár měsíců trápí jedna věc. Její manžel Ivan si neustále s někým píše na telefonu. Z počátku tomu nevěnovala pozornost, ale pak si všímala, že to dělá i před spaním, ráno po probuzení, a dokonce i ve vaně. Co se stalo?
Ivan je velmi úspěšný a hodně vytížený muž. Má svou firmu, pracuje pro něj spousta lidí a je často ve stresu. Vždycky jsem se mu snažila pomáhat a nezatěžovat ho doma zbytečnými věcmi. Naopak jsem usilovala o to, aby se po příchodu z práce zrelaxoval a uvolnil. Já jsem už dva roky na mateřské s druhým dítětem a prakticky chodím jen do obchodu. První syn (12) chodí do školy sám, takže když ho ráno vypravím, starám se o naši malou Alenku a o domácnost.
Doma je řádně naklizeno, každý den navařeno, všechno vyžehlené a Ivan se tak nemusí o nic starat. Jenže poslední měsíce jsem si všimla, že je na telefonu prakticky pořád. Ve všední dny to chápu, ale o víkendu jsem ho prosila, aby si dal pauzu, jinak se z toho zblázní.
Byl na telefonu pořád
„To nejde. Pracovat musím pořád,“ vysvětloval mi pokaždé a místo toho, abychom si u oběda povídali, Ivan hleděl do mobilu. „Přece nepracuješ i u jídla, ne?“ namítla jsem tehdy a on řekl, že si čte zprávy, aby alespoň na chvíli vypnul hlavu. Jenže já začala pozorovat, že čím dál častěji něco píše. Ráno po probuzení, u snídaně, dokonce i na toaletě, kde se sice zamyká, ale jakmile jsem se podívala na chatovací aplikaci, byl online.
Jeho práci jsem vždycky tolerovala, ale nikdy nevisel na telefonu tak často jako poslední dobou. Už mě to nebaví.
Udělal to schválně
Když se jednou koupal, vešla jsem do koupelny a on opět někomu psal. Děsně se lekl a mně ruply mi nervy. Začala jsem mu vyčítat, že je závislý, ale tomu se jen smál. „Komu píšeš v deset večer?!“ a on obracel oči v sloup, abych neřešila blbosti. „Tak když je to blbost, tak mi to ukaž,“ pokračovala jsem. Řekla jsem mu, že se začínám domnívat, že někoho má, takže mi tím dokáže, že se pletu.
Ivan nahlas povzdechl: „Tak fajn“ a v tom mu vypadl telefon z ruky přímo do vany. Bylo evidentní, že to udělal schválně. On začal vyšilovat, že to je moje vina a tím naše debata skončila. Druhý den už měl telefon nový a řekl, že jestli mu nevěřím, tak ho to mrzí.
Asi se zblázním
Odemykání má na otisk prstu, takže bych se tam stejně nedostala a ani to tak nechci. Je mi ale jasné, že přede mnou něco skrývá, teď už to začal dělat míň okatě, ale já sleduju každý jeho pohyb a začínám z toho být v depresi. Nevím, co dělat, ale jestli to takto půjde dál, tak se zblázním.
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.