Antonie potkala na dovolené v Itálii stařenu, o které si myslí, že ji proklela. Po setkání s ní se totiž hodně věcí změnilo. Nejenom, že bylo Antonii špatně, ale vyhodili ji z práce a začali se hádat s manželem.
Každý rok se vydáváme s manželem Lubošem (50) na dovolenou do země, kde jsme ještě nebyli. Před časem přišla řada na Itálii. Oba jsme vášnivými turisty, kteří válení u moře vyměnili za poznávání historie navštěvovaných měst.
Podivný výlet na italské tržiště
Prvních pár dní jsme chodili všude spolu. Objevovali památky a pořizovali další snímky do našeho turistického alba. Když jsem se dozvěděla, že další dny se mají konat trhy, Luboš navrhl, abych tam šla sama. Jeho by to stejně nebavilo a akorát by mi to znepříjemňoval. Dali jsme si tedy několikahodinový rozchod.
Já se natěšeně vydala na tržiště. Procházela jsem stánek po stánku. Každý nabízel něco jiného. Nejvíce mě zaujal ten, kde byly vystavené různé kameny, kadila a náramky z kůže. Pro takové věci jsem měla vždycky slabost. Vzala jsem do ruky jeden větší kámen a zamyšleně si ho prohlížela. U stánku nikdo nestál.
Poté se objevila stařena celá v černém. Promluvila na mě svým rodným jazykem, takže jsem jí moc nerozuměla. Měla jsem naučených jen pár italských frází. Ona mi začala vnucovat věci a dost u toho křičela. I když jsem si kámen původně chtěla koupit, ona mě svým jednáním odradila. Položila jsem ho tedy zpět.
Proklela mě tam stařena
To ji zjevně naštvalo. Upřeně se mi zadívala do očí a začala šeptem něco mumlat. Znělo to zle a nenávistně. I když jsem tomu nerozuměla, nechtěla jsem to dál poslouchat. Udělala jsem krok vzad, abych od ní odešla. Pravá noha mi ale zcela ztuhla.
Ona ve svých kletbách pokračovala. Nemohla jsem ani odvrátit zrak, jako by ho za mě řídil někdo jiný. Tělem mi nejprve projel mráz, a poté nepřirozené teplo. Skácela jsem se zcela vysílená k zemi. Chvíli jsem klečela a zhluboka dýchala. Přistoupil ke mně cizí muž a pomohl mi vstát. Když jsem se podívala na místo, kde předtím stála stařena, už tam nebyla.
Oklepala jsem se a vydala se na místo, kde jsme měli s Lubošem sraz. Usedla jsem na chodník. Nebylo mi dobře, nohy mě vůbec nenesly. Neudržela jsem v ruce ani láhev s vodou. Když mě Luboš spatřil, lekl se. ,,Je ti dobře? Vypadáš hrozně,“ prohlásil a odvedl mě na hotel. Zbytek dovolené jsem v bolestech strávila na pokoji.
Málem mi tím zničila život
Po návratu domů mi bylo ještě hůř. Tím to ale nekončilo. Záhy přišlo první nemilé překvapení v podobě vyhazovu z práce po patnácti letech. Údajně se rušila pracovní místa a mé bylo jedno z nich. Velmi jsem to obrečela, protože svoji práci jsem milovala. Luboš mi byl oporou a sliboval, že to spolu zvládneme. Jenže záhy se začal měnit i náš vztah.
Vždycky jsme tvořili pohodový pár. Najednou jsme se pořád hádali. Byla jsem na Luboše bezdůvodně zlá a nenávistná. Dokonce jsem po něm házela nádobím a nadávala mu slovy, která bych v životě nepoužila. Jednoho dne to manžel nevydržel a odstěhoval se. Sebe samu jsem nepoznávala. Trpěla jsem častými výkyvy nálad a chytal mě vztek, který se nedal ovládat.
V jedné světlé chvilce jsem si vzpomněla na tu stařenu z tržiště. ,,Ona mě určitě proklela,“ napadlo mě. Požádala jsem o pomoc kamarádku, která se takovými věcmi zabývá. Pomohla mi se kletby zbavit. Luboš se díky bohu vrátil. Věřím, že za tím stála ta stařena. Tu zlobu měla napsanou na čele.
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.