Antonie (47): Dcera mi vůbec nedůvěřuje. Když má trápení, jde raději za svým otcem

Minulý měsíc jsem narazila hlavou do zdi. Zjistila jsem, že mi dcera Kristýna (16) nevěří. Nesvěřila se mi, že už s někým chodí a dokonce mi neřekla ani to, že už s ním sdílí i sexuální život. Nebýt toho, že jsem našla její antikoncepci, pravděpodobně to nevím doteď. Celou situaci mi ztěžuje skutečnost, že manžel Vladimír (49) to celou dobu věděl.

Mohlo by Vás zajímat:

Marie (45): Manžel svaluje synovo nevhodné chování na mě. Tvrdí, že jsem špatná máma

Dcera se svěřuje jen svému otci

Když se na to podívám zpětně, už svoje chyby vidím. Nikdy jsem své dceři nedala možnost, aby se mi s něčím svěřila. Já totiž neměla čas jí naslouchat. Vybavuji si některé chvíle, kdy byla nesmělá a toužila po tom, aby se mi svěřila. Já jí ale pro takovou věc nepřipravila půdu. Vždycky jsem byla se vším hned hotová. Téměř nikdy jsem ji za nic nepochválila.

Její úspěchy jsem brala jako samozřejmost. Za neúspěch jsem ji pokárala. Místo toho, abych se zeptala, proč chce jít na koncert, raději jsem jí ho zakázala. Když mě prosila o vyšší kapesné, protože si chce kupovat šminky, přísně jsem to zatrhla. Nikdy jsem se neptala proč. Nikdy…

Není se tedy čemu divit, že mi Týna nedůvěřuje. Nejsem její máma-kamarádka, ale stala jsem se jejím úhlavním nepřítelem. Útěchu nacházela u svého otce a mého manžela Vladimíra. To jemu se poslední dva roky svěřovala, že je zamilovaná. Když chtěla zůstat déle "u kamarádky", táta ji kryl. Mě se všichni báli.

Mohlo by Vás zajímat:

Tereza (33): Dcera mi řekla, že nejsem dobrá maminka. Musím s tím začít něco dělat

Manžel držel dceřino tajemství pod pokličkou

Teď to celé prasklo. Rozhodla jsem se v rámci Vánoc udělat generální úklid. Neobešla jsem ani dceřin pokoj. Obrátila jsem ho vzhůru nohama. Díky tomu jsem našla její antikoncepci. Byl to pro mě šok. Absolutně jsem nevěděla, že už ji potřebuje. Zprvu jsem jí chtěla hned zavolat a už do telefonu jí pořádně vynadat.

Od další rodičovské chyby mě zachránil manžel, který akorát přišel domů. „Podívej se, co jsem našla u Týny v pokoji," mrskla jsem po něm prášky. Netvářil se příliš překvapeně. Mlčky je položil na stůl. „A co má být?" pronesl klidně, což byla reakce, kterou jsem nečekala. „Co má být? Kde to vzala? Na co to potřebuje? Je to ještě dítě," prskala jsem.

„Dítě? Je jí šestnáct," reagoval manžel. „Vzpomeň si na sebe, na nás..." hájil dceru. „Tobě nevadí, že nám nic neřekla?" položila jsem zásadní otázku. „Jak komu," řekl a jeho pohled mi dal jasně najevo, že to věděl. „Aha, takže ty to víš? A nic jsi mi neřekl? Proč, proboha?" začínala jsem se vážně zlobit. „Týna mě o to poprosila. Bála se, že budeš vyvádět," dodal a já stále nechápala.

Mohlo by Vás zajímat:

Terka (32): Ve vzteku jsem řekla dceři něco, co nejde vzít zpátky. Teď mě to bude stát manželství

Musím si získat její důvěru

„Proč za mnou nepřišla? Jsem její máma," vypadlo ze mě a začala jsem brečet. „Na to už se musíš zeptat jí," odkázal mě na dceru. A přesně to jsem měla v plánu. Sotva přišla domů, zavolala jsem si ji k sobě. „Co mi k tomu řekneš?" mávala jsem jí před obličejem platíčkem. „Tati? Proč jsi jí to řekl?" zlobila se.

„Nic mi neřekl. Našla jsem to u tebe v pokoji. Chci vědět, s kým spíš. A také jak dlouho," začala jsem výchovně. Týna se ale na mě utrhla, že zrovna se mnou to řešit nebude. „Nestojím o žádné poučování. Táta ví, kdo to je. Zná ho. Tobě se svěřovat nebudu," řekla a utekla do pokoje.

Manžel si mě posadil ke stolu a řekl mi, proč to tak je. „Všechno jí zakazuješ, nikdy ji neposloucháš. Musíš to změnit," pronesl vážně a já mu musela dát za pravdu. Není zrovna lehké připustit si, že mi vlastní dítě nevěří. Ale je to moje vina. Nesmím na ni tlačit a musím jít krok po kroku. Doufám, že ještě není pozdě a mám čas získat si její důvěru. Záleží mi na tom víc, než si myslí.

Další příběhy ze života →

Mohlo by Vás zajímat:

Vendula (55): Moje vypočítavá dcera přišla o skvělého chlapa. Teď nemůže zkousnout, že s ním chodím já

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.