Bára roky nemohla přijít na jméno své maceše Pavle. Ta totiž měnila jejího otce k obrazu svému. Jen pro klid Bára dlouho mlčela. Teď už ale nemůže. Pavla tluče jejímu otci do hlavy bulíky, že očkování proti covidu je nesmysl a odrazuje ho od něj.
Když se naši před devíti lety rozvedli, všem se nám ulevilo. I když už jsme se sestrou Klárou nebydlely u rodičů, skončilo to domácí dusno. Táta se odstěhoval a našel si novou partnerku. A ta se stala mým úhlavním nepřítelem.
S tou ženskou byl problém hned od začátku
Táta chodil s Pavlou půl roku, než nám ji představil. Byla jsem zvědavá, jaká bude, protože o ní hrozně hezky mluvil. Měli jsme se sejít v jedné hospodě a nad pivem se poznat. S Klárou jsme umíraly zvědavostí. Když konečně přišli, Pavla si nás už od dveří přísně změřila. ,,Tady cítím problém,“ špitla jsem ségře.
,,Dej jí šanci, ještě si ani nesedla,“ krotila mě. ,,Ahoj. Já jsem Pavla. Ty budeš ta věčně studující Bára, že?“ podala mi ruku. ,,Ahoj. Těší mě. Ano, to budu já,“ odvětila jsem a pochopila, že my dvě kamarádky rozhodně nebudeme. Táta ovšem zářil jako sluníčko. Pořád Pavlu hladil a pusinkoval, jak by mu bylo patnáct.
Mně se ovšem ani za mák nelíbila. Všude byla, všechno ví, všechno zná. Do mě rýpala kvůli mému zaměstnání, které je pro ni zcela nepochopitelné. Nevím, co se jí nezdá na recepční. Myslím, že říkala něco o tom, že je to podřadné. Zkrátka a dobře, ta ženská mi lezla na nervy. Když mi táta večer volal celý nadšený, co na ni říkám, musela jsem lhát. ,,Je skvělá, tati, fakt ti to přeju,“ přemohla jsem se.
Táta se po jejím boku změnil k horšímu
Táta s Pavlou spolu po čase začali i bydlet. Byt si zařídila po svém. Ona je takový ten typ, co sbírá každou historickou cetku, takže jich měla na každé poličce nespočet. Táta se po jejím boku začal měnit. Bohužel k horšímu. Začal mě také kritizovat. Když k nám přišel, pořád moralizoval. A to nad vším. Nad tím, jak nezdravé jídlo máme v lednici nebo proč má malá Adélka nalakované nehty.
Bylo to horší a horší. Pavla je ten typ člověka, co jí vše jen v bio kvalitě. K doktorům nechodí, protože všechno vyléčí čaj nebo zázračná podomácku udělaná mastička. Táta se kvůli ní dokonce vzdal i piva. On, který byl jeho velkým fanouškem. Je pravdou, že po jejím boku docela zhubnul, to jediné se jí upřít nedá.
I táta začal jíst jen zrníčka, vynechal maso. Prostě zblbnul. Roky jsem musela Pavlu respektovat a snášet její názory, které se výrazně lišily od těch mých. Mého manžela Luboše nesnášela a nesnažila se to ani skrývat. Když se s tátou vzali, věděla jsem, že se jí jen tak nezbavím. Najednou měla pocit, že je moje máma a může mi kecat do života.
Macecha tátu ukecala, aby nešel na očkování
S tím jsem si ale také poradila. Co už ovšem vyřešit nedokážu, je to, co dělá dnes. Táta je riziková skupina. Bude mu za pár týdnů 61 let. Když jsem zjistila, že není očkovaný proti covidu, protože si to Pavla nepřeje, ruply mi nervy. ,,Ty snad nemáš vlastní rozum? Kdyby ti řekla Skoč z okna, skočíš?“ utrhla jsem se na něj.
,,Pavla si myslí, že je to nesmysl a že koronavirus přemůžu i bez očkování. Jde jen o farmaceutický byznys. Taky by ses neměla nechat otečkovat,“ namítal. ,,Ty ses zbláznil, protože jinak to není možný," žasla jsem. Pavla mi kvůli tomu i volala. Řekla mi, že udělá všechno proto, aby se táta očkování vyhnul. A ten? Teď se mnou nemluví, protože jsem ,,milou“ Pavlínku poslala, no víte kam. Svatá máma a jejich hádky.
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.