Božena (55): Ve snu jsem zahlédla dceřinu budoucnost. Nenapadlo mě, že by se to mohlo vážně stát

Máme s manželem dvě dcery. Hubert (61) těžce nesl, když si obě našly muže a odešly z domu. Pro něj to stále byly jeho malé princezny, které musí chránit.

Mohlo by Vás zajímat:

Zdeňka (53): Sen mě varoval před nebezpečím. Nikdy předtím se mi nic takového nestalo

Pořád se mi zdál jeden sen

Helena (27) a Petra (31) jsou každá úplně jiná. Ta mladší je spíše introvert, který k sobě málokoho pustí. Nikdy se mi nechtěla s ničím svěřit. Své problémy si řešila sama. Oproti tomu Petra byla více do světa. Co na srdci, to na jazyku. S ní se člověk nikdy nenudil. Přetékala dobrou náladou a pozitivní energii.

Právě u ní jsem tipovala, že se bude vdávat jako první. Proto mě hodně překvapilo, když se svatbou přišla jako první Helča. Připravit větší veselku není žádná legrace. Proto jsme se do toho vrhly společně. Vzala jsem si na starost květiny, dort a vše spojené s hostinou. Helča se zaměřila na vše ostatní.

Kolem příprav panoval shon a stres. Nic, co by ke svatbě nepatřilo. S blížícím se termínem se mi o svatbě začalo už i zdát. Jenže to nebyly nijak radostné sny. Dcera v nich pokaždé ze svatby utekla. Měsíc před obřadem se mi ten sen zdál snad každý den. Nikomu jsem nic neříkala. Nebylo třeba nevěstu znervózňovat.

Mohlo by Vás zajímat:

Katka (47): Kývající se lustr a zvláštní sen mě přesvědčily, že existuje něco mezi nebem a zemí

Dcera skutečně utekla ze svatby

Sama jsem tomu snu nevěnovala příliš pozornosti. Budoucí zeť byl hodný chlapík, kterého jsme měli rádi. Nebyl tedy důvod snu věřit. Helča byla týden před svatbou víc nemluvná než obvykle. Nebudila ve mně dojem, že se těší. Zmocnila se jí nervozita a strach. Pak jsem si ale vzpomněla na sebe v období, kdy jsem si brala jejího otce.

,,Nervozita je normální, beruško. Bude to tvůj velký den,“ chlácholila jsem ji noc před svatbou. I tehdy se mi zdál ten sen. Helča v něm utekla ze svatby a byl z toho skandál. V den D šlo ale vše podle plánu. Všichni se nemohli dočkat, až si ti dva řeknou ano a půjde se pořádně slavit.

Když na tu chvíli došlo, sama jsem strachy ani nedutala. Oddávající se zeptal Heleny, zda si bere zde přítomného Karla za manžela. Helena znejistěla a sklopila oči. Mně už se v hlavě honil ten sen. ,,Ona to vážně udělá. Uteče,“ došlo mi. A skutečně. Pustila kytici na zem a utíkala pryč. Všichni se za ní otáčeli a volali. Zůstala jsem sedět. ,,Takže to byla skutečnost,“ špitla jsem.

Mohlo by Vás zajímat:

Vlasta (43): Díky neblahým tušením, která mě od dětství provázejí, jsem zachránila život tátovi

Mám pocit, že za to můžu i já

Bylo po svatbě. Helena se nám ozvala až za několik týdnů. Bála se hlavně manžela, který neskutečně zuřil. Já na ni ale čekala s otevřenou náručí. Měla jsem pocit, jako bych na tom nesla svůj díl viny. Možná kdybych se jí tehdy přiznala, co se mi zdá, byl by čas si o tom promluvit.

Nakonec jsem jí to řekla až po nějaké době. Helena se mi svěřila, že si to na poslední chvíli rozmyslela. Zkrátka se na manželský svazek necítila. Dodnes je svobodná a já už své sny neberu na lehkou váhu.

Mohlo by Vás zajímat:

Růžena (33): Mám schopnost, o kterou nestojím. Nedokážu se jí zbavit

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.