Božena (63): Noc ve starém hotelu mě přesvědčila, že nadpřirozené věci existují

Myslela jsem si, že jsem ve svém věku zažila snad už všechno. Mýlila jsem se. Nedávný výlet s vnukem Filipem (12) mě vyvedl z omylu. Strávili jsme noc ve starém hotelu, kde jsem zažila něco jako z hororu.

Mohlo by Vás zajímat:

Sandra (36): Namísto romantického víkendu v hotelu jsme zažili něco děsivého. Raději jsme utekli

S vnukem jsme přespali v omšelém hotelu

Nemohla jsem se dočkat, až budu v důchodu a budu mít více času na výlety. Odjakživa jsem ráda poznávala nová místa. Když mi dcera nabídla, abych na jeden ze svých výletů vzala i vnuka Filipa, byla jsem štěstím bez sebe. Co víc si přát, než mít na cestách malého společníka? Společně jsme naslepo prstem na mapě ukázali místo, kam se vydáme.

Náš cíl měla být Rokytnice nad Jizerou. Původním plánem bylo, že vyjedeme brzy ráno a navečer se vrátíme. Jenže naše brouzdání po Čertově hoře se protáhlo a mě bylo jasné, že večerní spoj zpět nestihneme. Zeptala jsem se místních na nějaký hotel poblíž. A zavolala jsem dceři, že přenocujeme a ráno hned vyrazíme.

Filip byl nadšený, protože to pro něj znamenalo další dobrodružství. Na doporučení místních jsme se ubytovali v jednom omšelém hotýlku. Recepční vypadal víc než divně, ale pro mě bylo důležité, že máme kam složit hlavu. Pokoj byl cítit zatuchlinou a byla v něm zima. Tak jsme se s vnukem přitulili k sobě a popřáli si dobrou noc.

Mohlo by Vás zajímat:

Marta (18): Na dovolené s rodiči jsme přespali ve stařičkém hotelu. Omšelé vybavení měl být ale ten nejmenší problém

V pokoji mě škrtil něčí stín

V noci mě ale vzbudil divný pocit. Usedla jsem na postel a rozhlížela se po pokoji. Pak jsem si všimla, že se v rohu pokoje něco zvedá. Byl to záhadný stín. A tak rychlý, že než jsem se nadála, byl u naší postele. Vypadal jako postava muže. Chytil mě pod krkem a začal se zlomyslně smát. Sípala jsem, protože mi znemožňoval dýchat.

Kopala jsem nohama a mlátila rukama, aby mě pustil. Na to, abych řvala o pomoc, jsem neměla dostatek kyslíku. Největší strach jsem měla o vnuka, který spal hned vedle mě. Prala jsem se se stínem a podařilo se mi dosáhnout na lampičku. Když jsem ji rozsvítila, stín ve vteřině zmizel.

Vydychovala jsem velmi ztěžka a rukou si hladila krk, který jsem měla v jednom ohni. Šla jsem se napít vody a ověřit, jestli jsme v pokoji zamčeni. Poté jsem znovu ulehla. Samým strachem jsem se bála zavřít oči. Byla jsem ale z celodenní túry velmi unavená, takže jsem po chvíli zase zabrala. Sotva se tak stalo, stín se mě chtěl znovu zmocnit.

Mohlo by Vás zajímat:

Karolína (40): Děti tvrdily, že mají v pokoji zlého psa. Nevěřila jsem jim, dokud nenamalovaly ty obrázky

Od té noci už v hotelech nepřespávám

Znovu jsem rozsvítila lampičku, protože světla se evidentně bál. Do rána už jsem neusnula. Lampičku jsem nechala svítit a jednou rukou držela vnuka. Když se ráno probral, hned se ptal, co to mám na krku za škrábance. Šla jsem se podívat do zrcadla. Na krku jsem měla otisky. Na nic jsem nečekala, sbalila nás a hotel jsme velmi rychle opustili.

Nikomu jsem se se svým zážitkem nesvěřila, protože kdo to nezažil, tak by mi stejně neuvěřil. Na stará kolena jsem zažila něco, o čem jsem si myslela, že se může dít jen ve filmech. Od té události už na hotelech raději nepřespávám. Je to příliš veliký risk. Byl to tak mocný zážitek, že ho už asi nikdy z hlavy nevymažu.

Další příběhy ze života →

Mohlo by Vás zajímat:

Jolana (24): Babiččina nová skříň není zcela obyčejným kusem nábytku, v noci ožívá

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.