Pořídit si domácího mazlíčka není jen tak. Jde o závažné rozhodnutí, se kterým by měli souhlasit všichni členové rodiny. Pan Dalibor řekl své manželce jasně, že psa doma nechce. Ona ho ale nerespektovala.
Moje manželka Dana (63) je už druhým rokem v důchodu. A zdá se mi, že z toho začíná pěkně bláznit. Místo toho, aby si užívala volnost a to, že nemusí nic dělat, rozhodla se nám pořídit psa.
Manželka si přála psa
S tímhle nápadem za mnou přišla už před půl rokem. „Chtěla bych si pořídit psa. Jsem tu neustále sama a pes by mi zvedl náladu,“ řekla u snídaně. Hned od začátku mi bylo jasné, že to není dobrý nápad. „Rozhodně s tím nesouhlasím. Přece žijeme v malém bytě a pes se tu bude jen trápit,“ odpověděl jsem jí a myslel si, že je diskuze uzavřená.
Dana na mě ale neustále naléhala. „Vždyť jsi pořád v práci a já aspoň budu mít s kým chodit na procházky,“ nenechala se odbít. Ale já jsem svůj názor řekl jasně. Žádného psa nechci. Není to tak, že bych neměl rád zvířata, ale prostě mi nepřijde správné, abychom si kupovali psa do bytu. Vždyť se tu bude jen trápit. A kdo s ním bude chodit ven? Pochybuji, že Dana s ním půjde na procházku 3-4krát denně.
Koupila ho bez mého svolení
Myslel jsem si, že náš rozhovor na toto téma je uzavřený. Dana se pak o psovi nezmínila delší dobu. Doufal jsem, že přišla k rozumu a že ji přešla ta blbost. A už si psa pořídit nechce. To jsem se ale zmýlil. Před dvěma týdny jsem přišel z práce domů a nevítá mě nic jiného než malý pejsek.
Nemohl jsem pochopit, že ho Dana koupila za mými zády. Byl jsem na ni pěkně naštvaný. Ona se snažila můj hněv krotit. „Je to malá rasa, která se jmenuje boloňský psík. On už větší nebude,“ řekla mi. Vůbec mě to ale neuklidnilo. Tady jde o princip, prostě mě obešla.
Manželka mě naštvala
Pes s námi žije už skoro dva týdny a ukázalo se, že jsem měl pravdu. Je to malá a hlučná bestie, která jen všude čůrá a dělá nepořádek. Moje manželka si ale psa zamilovala hned od začátku. Podstrojuje mu, kupuje ty nejlepší granule a v podstatě udělá vše, co mu na očích vidí.
Doufám, že se chování psa spraví, je to přece jen štěně. Ale Daně neodpustím jen tak. Zradila moji důvěru a přes moje rezolutní ne koupila psa. Musím však uznat, že se mi teď zdá šťastnější. Takže aspoň k něčemu to bylo.
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.