Daniela na letošní lockdown kvůli pandemii koronaviru vzpomíná velmi nerada. Její rodině dal pořádně zabrat a urovnat po jeho skončení vzájemné vztahy nebylo snadné. Teď, když znovu roste počet nakažených, pronesl její manžel šokující větu.
Už jsem si myslela, že to, co se dělo poslední řekněme dva roky, je za námi. Všechno kolem pandemie covidu nám totiž doma několikrát obrátilo život vzhůru nohama.
Začali jsem se strašně hádat
Na dobu, kdy jsme s Milanem kvůli pandemii pracovali z domova, nevzpomínám velmi ráda. Pořád jsme se jen hádali. Nebylo to tak samozřejmě od začátku, trvalo měsíc, než přišla první ponorka. Děti měly distanční výuku, Milan pracoval v jednom pokoji a já se usadila v kuchyni. Manžel byl často podrážděný a nevrlý, že nic nemůžeme.
My, co jsme byli zvyklí každý víkend někam vyrážet a podnikat různé výlety. Ať je jaro nebo zima, milujeme České středohoří, kam se neustále vracíme. V době, kdy se nesměly překročit hranice okresu, jsme si jako rodina sáhli na dno psychických sil. Děti zlobily, protože jim chyběly kamarádi. Milan nemohl chodit na své páteční pivo, takže si ho dával doma a nebyly to příjemné večery. Většinou to přehnal a pod vlivem alkoholu začal nadávat na celý svět. Z picích pátků se stala picí půlka týdne. Vztah mezi námi nabral zcela jiný rozměr. Z jinak poměrně spořádaných manželů se stali nepřátelé.
Slovo rozvod jsme skloňovali stále častěji
Milan všechno sabotoval. Viděl jen sebe, práci a televizi. Na mně nechával zbytek. Netrvalo dlouho a slovo rozvod se u nás skloňovalo nebývale často. ,,Já už to dlouho nevydržím. Pokud nepřijde rozvolnění, rozvedeme se,“ hulákal často po ostřejší výměně názorů.
,,To víš, že jo. Ty jsi náš chudáček ublížený, viď?“ rýpala jsem do něj a přála si být chvíli sama. Jenže nebylo kam utéct. Tak maximálně se psem do lesa, kde byla polovina sídliště. Každý z nás potřeboval ten svůj život. Já zajít s kamarádkou na skleničku vína, Milan hospodské sedánky. A o dětech? O těch ani nemluvím. Ty naše hádky a domácí dusno nesly těžce.
Když se pomalu ale jistě začaly věci vracet do normálu, ulevilo se mi. Nějaký čas trvalo, než jsme si zase začali vážit toho druhého. Ve chvíli, kdy jsme oba chodili denně do práce, o víkendech jezdili na výlety a užívali si svých koníčků, jsem se na Milana dokonce začala i těšit. A on to měl stejně.
Manžel mě šokoval svým prohlášením
Jenže podle posledních zpráv není situace s pandemií příznivá. Čísla nakažených rostou, reprodukční číslo jakbysmet. Milan sedí každý večer u TV a sleduje, jak se bude situace vyvíjet. Teď, když jsou denní nárůsty skoro na třech tisících, prohlásil něco, co mě šokovalo. ,,Pokud se bude historie opakovat, jdeme od sebe. Znovu už to nedám. Tak se na to připrav,“ oznámil mi suše.
Nechápu, jak to může jen tak říct. Nikdo z nás to doma neměl jednoduché, ale abychom se kvůli tomu rozváděli? Milan evidentně zapomněl, co stálo ve svatebním slibu. ,,V dobrém i ve zlém,“ přeci. Často mu to opakuji, ale on je přesvědčen, že by doma přišel o rozum.
Teď se tomu sice směju a beru jeho slova pořád trochu s nadhledem. I tak mám ale v hlavě červíčka, který mi našeptává: ,,Co když to myslí vážně?“ Tak společně s ním sleduji, jak se věcí vyvíjejí, a doufám, že to celé dopadne jinak, než jak to aktuálně vypadá.
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.