Denisa stála vždycky nohama pevně na zemi. Osudná cesta do práce ale vše změnila. Za výlohou esoterického krámu ji k sobě lákal kámen. Majitelka obchodu ho Denise darovala se slovy, že k ní kámen patří a slibovala jí štěstí. Skeptická Denisa si ho vzala, ale pak se nestačila divit.
Nikdy jsem nepatřila mezi lidi, co by věřili na něco víc. Označila bych se za realistu. Až úplná náhoda mi ukázala, že moje přesvědčení nebylo správné. Stačilo, abych vstoupila do esoterického krámku. Pak se začaly dít věci…
Z výlohy na mě zářil kámen
Jsem obyčejná žena, která vede obyčejný život. Mám celkem dobré zaměstnání, mám kde bydlet. Mám pár dobrých přátel, s muži je to o něco horší. Dosud jsem nenatrefila na toho správného. Vždycky se v mém životě nějaký jen mihne, z neznámých důvodů mi však žádný vztah dlouho nevydrží.
Jestli jsem to nějak řešila? Vnitřně asi trochu ano, ale nenašla jsem způsob, jak k sobě lásku přilákat a následně ji udržet. Až nedávná cesta do práce vše změnila. Nebylo to zrovna povedené ráno. Když jsem usedla do svého auta, nerozsvítila se jediná kontrolka. Zjevně se mi vybila baterie. Nezbylo mi tedy nic jiného, než jít do práce pěšky.
Část cesty jsem popojela autobusem a pak šla pěšky. Procházela jsem uličkami plnými krámků a jedním z nich byl obchod s esoterickými předměty. Už z výlohy na mě zářil jeden kámen. Jeho jas mě donutil, abych se zastavila. Měla jsem pocit, že jsem se na něj napojila. Vjel do mě nebývalý pocit štěstí.
Prodavačka slibovala, že mi kámen přinese štěstí
Před výlohou jsem stála několik dlouhých minut. Nedokázala jsem uhnout pohledem. To spojení přerušila žena, která z obchodu vyšla. „Ten kámen k vám patří," pronesla. „Měla byste si ho koupit," vybídla mě. Já jen nesouhlasně pokývala hlavou a vydala se na cestu. „Určitě se pro něj vraťte," zvolala. „Otravní prodejci," řekla jsem si pro sebe.
V práci se mi nedařilo dostat ten kámen z hlavy celý den. Když jsem zavřela oči, viděla jsem jeho jasnou záři. Cestou domů jsem šla znovu kolem toho obchodu. Když jsem se přibližovala k výloze, kámen začal zářit. Čím blíž jsem šla, tím víc zářil. „Neuvěřitelné," špitla jsem. Stála jsem u výlohy a opět se dostavil ten pocit štěstí.
Cítila jsem teplo po celém těle. Přes vitrínu jsem viděla tu ženu z rána, jak ke mně zase jde. Byla oděná jako nějaká víla z lesů. Zjevně to byla velká fanynka esoteriky. Sáhla do výlohy. „Je váš," podávala mi kámen. „Já ho nechci," reagovala jsem. „Ale on vás chce. Musíte si ho vzít. Přinese vám štěstí," vtiskla mi kámen do dlaně.
Kámen mi skutečně přinesl štěstí
Nechtěla peníze. Kámen mi darovala se slovy, že patří právě ke mně. Celou cestu domů jsem ho měla v ruce. Cítila jsem jeho energii. Bylo mi vážně skvěle. Než jsem došla domů, potkala jsem jednoho muže. Vrazili jsme do sebe na rohu ulice. Myslím, že šlo o osudové setkání. Byl to Daniel, se kterým jsem už dva roky.
Celkově se můj život změnil k lepšímu. Jsem mnohem šťastnější a věci řeším s nadhledem. Teď jsem v pátém měsíci těhotenství a nejšťastnější za celou dobu své existence. Věřím, že za to může síla kamene, který mi ta žena dala. Nosím ho všude s sebou a nedám na něj dopustit. Nikdy jsem na takové věci nevěřila, ale teď už vím, že něco víc existuje. A je jen na nás, jestli tomu budeme věřit.
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.