Diana (18): Sestra se rozhodla vyvolat ducha našeho násilnického otce. Byla to zřejmě osudová chyba

Maminka nám zemřela, když mi bylo dvanáct let. Moje o dva roky starší sestra Lenka se snažila její roli zastat. Náš táta nebyl dobrý člověk. Mluvím o něm v minulém čase, protože před časem zemřel. Nejhorší na tom bylo, že se nám s Lenkou vlastně ulevilo. Nemáme na něj dobré vzpomínky.

Mohlo by Vás zajímat:

Žaneta (22): Zdánlivě nevinné vyvolávání duchů stálo kamarádku život. Na něco podstatného jsme totiž zapomněly

Otec v podstatě mámu uštval

Mamka pro nás byla andělem. Snesla by nám modré z nebe. I když jsme neměli moc peněz, mamka nám to dokázala vynahradit. Hrála si s námi, věnovala nám každý kousek svého srdce. Velmi nás milovala. Platilo to i obráceně. Bohužel byla na všechno sama. Táta byl typický hospodský typ, z práce rovnou na pivo. Když přišel domů, uměl jen řvát a nadávat.

Nic, co mamka udělala, pro něj nebylo dost dobré. Dokázal ji seřvat na dvě doby i za to, že mu málo osladila kávu. Na nás křičel hlavně kvůli škole. Jakmile jsme nenosily domů jedničky, mohl se zbláznit. Nikdy nás za nic nepochválil. Obě si myslíme, že naši mamku tak trochu uštval. S ničím jí nepomohl a psychicky ji deptal.

Když onemocněla rakovinou, vyžadoval po ní snad ještě víc, než když byla zdravá. Ona tím pádem neměla sílu, aby se s nemocí vypořádala. Klidně jí nadával do simulantů. Kolikrát jsme se mu s Lenkou postavily, ale stálo nás to akorát pár facek. Neuronil slzu, ani když maminka zemřela. Poslední dny, které strávila na smrtelné posteli, byly nejsmutnější v našem životě.

Mohlo by Vás zajímat:

Taťána (33): Myslela jsem si, že duchové jsou jen v bytě. Jenže to bylo mnohem horší

Na výročí jeho smrti jsme ho vyvolaly

Otec po nás začal vyžadovat nemožné. Byly jsme jako jeho služky. Dával nám najíst, dopřál střechu nad hlavou, ale tím to haslo. S Lenkou jsme se nemohly dočkat, až se odstěhujeme. Jeho nenávistné chování jsme snášely dalších pět let. Pak jednoho dne zemřel. Našly jsme ho doma. Podle pitvy se udusil zvratky.

Oběma se nám ulevilo. To je hrozné, že? Braly jsme ho jako otce jenom proto, že byl napsaný v našich rodných listech. Na jeho pohřeb nikdo nepřišel, jako by všichni věděli, co je zač. Před měsícem to byl rok, co odešel. Lenka za mnou ten den přijela. ,,Chtěla bych tátu vyvolat. Mám sto chutí mu říct, jak moc nám ublížil. Souhlasíš?“ zeptala se mě.

Nikdy jsem duchy nevyvolávala, takže jsem byla zvědavá. Lenka připravila vše potřebné. Použily jsme k tomu jeho prstýnek. Nejprve jsme pokládaly otázky, na které stačilo odpovídat ano, nebo ne. Podle toho se prstýnek otáčel. Mně se během toho udělalo zle. Byla mi zima, klepaly se mi nohy a koktala jsem. Lenka zničehonic začala otci nadávat.

Mohlo by Vás zajímat:

Stáňa (24): Nikdy jsem nevěřila na duchy. Pak jsem při jedné seanci zahlédla v zrcadle něco příšerného

Od té doby trpím zvláštními stavy

Vyčítala mu, že nám nedal lásku. Byla do toho tak zabraná, že si ani nevšimla, že je mi blbě. Najednou jsem ucítila tlak na ramenou, jako by mi na ně někdo stoupal. Dala se do mě zimnice, měla jsem úplně husí kůži. Nakonec jsem propukla v zoufalý pláč a prosila, ať to skončí.

Vtom si Lenka uvědomila, že je něco špatně. Rychle otcova ducha odvolala. Dala mi napít a snažila se mě uklidnit. Jenže od toho dne vídám doma postavu. Je průsvitná a jde z ní strach. Velmi často se mi zimnice vrací společně s husí kůži. Lenka tvrdí, že otce odvolala, ale nedokáže mi říct, co se se mnou děje. Tak mi nezbývá než prosit mamku, aby tátovi domluvila, ať mě nechá na pokoji.

Další příběhy ze života →

Mohlo by Vás zajímat:

Vanda (24): Kdysi jsme s kamarádkami spojily síly a zažily něco zvláštního. Teď chceme starý rituál oživit

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.