Diana (24): Maminka mi před smrtí dala jeden úkol. Pak si přišla ověřit, jestli jsem ho splnila

Moje maminka byla velmi hodný a milující člověk. Chtěla na světe mír a lásku. Pomáhala, kde mohla. Přispívala na charitu nebo opuštěná zvířata v útulku. Když byla sama nemocná a věděla, že umírá, nebála se. Mě dala před smrtí jeden úkol. I když ne úmyslně, zapomněla jsem na něj. Ona mi ho však přišla připomenout.

Mohlo by Vás zajímat:

Bětka (22): Maminku jsem nikdy neviděla. Jednou v noci se mi splnilo přání a navštívila mě

Maminka se snažila celý život pomáhat

Maminku vždycky hodně trápilo, kolik je na světe zla. Každý den se snažila změnit svět. I když určitě věděla, že na to nestačí, snažila se dál. Ve volném čase chodila venčit psy z útulku nebo si hrát s onkologicky nemocnými dětmi. Každý měsíc posílala pár tisícovek právě těmto dětem a psům. Nepamatuji si, že by někdy vynechala.

I když doba pokročila a peníze se mohly poslat převodem, mamka je stále posílala složenkou. Měla ráda ten rituál. Jít na poštu, vyplnit složenku a složit peníze. Pak se láskyplně dívala na útržek od odeslané složenky a doma ho dala k těm dalším do krabice. Neznala jsem štědřejšího člověka než svoji maminku.

Nevím, proč zrovna ona musela vážně onemocnět. I ona dostala rakovinu. Ta postupovala tak rychle, že léčba nebyla úspěšná. Nejvíc mě děsilo to, jak se maminka smrti nebojí. „Smrt není konec, neboj se," utěšovala mě. „Moje fyzické tělo sice chátrá, ale duše zde zůstane," vysvětlovala mi. V danou chvíli mi to příliš velikou útěchou nebylo.

Mohlo by Vás zajímat:

Sandra (54): Mrtvá maminka mi pomohla dostat se z obtížné situace. Její hlas mi možná zachránil život

Maminka umírala a dala mi jeden úkol

I přes bolesti a neustupující únavu žila pořád stejně. Chodila do práce a věnovala se ostatním lidem. Mockrát jsem ji prosila, aby se šetřila a myslela taky na sebe. „Dokud můžu, budu pomáhat. Jsem zkrátka taková," řekla mi. A já se to snažila pochopit. Jednoho dne už ale byla situace tak vážná, že zůstala ležet v nemocnici.

Doktoři mi šetrně naznačovali, že matčin konec je za dveřmi. Pořád jsem měla knedlík v krku a bála se dne, kdy si pro ni přijde zubatá. Chodila jsem za ní do nemocnice každý den. Maminka měla pořád hlavu vzhůru. „Já nepláču, tak taky neplakej," hladila mě. „Mám pro tebe jeden úkol. Já už to bohužel nestihnu, ale ty ano," řekla a sáhla si pro kabelku do skřínky.

„Blíží se den, kdy mám jít na poštu poslat zase peníze pro nemocné. Tady máš předvyplněnou složenku a peníze," vložila mi to do ruky. „Slib mi, že to za mě pošleš," dodala. Možná trochu nevědomky jsem jí to slíbila a vše si uklidila do peněženky. Více mě trápilo to, že držím za ruku svoji milovanou maminku, která co nevidět zemře. Nějaká složenka mi byla vážně ukradená.

Mohlo by Vás zajímat:

Jiřina (45): Zesnulý táta našel způsob, jak nás dát s mamkou zase dohromady

Po smrti mi přišla říct, abych úkol dokončila

Maminka pár dní na to zemřela. Ve mně něco zhaslo a nešlo to znovu rozsvítit. Třetí den po její smrti jsem měla sen. Byl o mamince. Sedla si na postel a hladila mě. „Jsem v pořádku. Nebolelo to," zašeptala. Já se na ni jen usmála a užívala si společného momentu. Sáhla mi do kabelky a vytáhla složenku s penězi. „Něco si mi slíbila. Hned ráno to pošli!" dodala a položila věci na noční stolek.

Když jsem se ráno probudila, cítila jsem se jinak než obvykle. Pohlédla jsem na noční stolek a viděla složenku a peníze. „Tak to nebyl sen?" pronesla jsem do tiché ložnice. Vím totiž, že já jsem to na stolek určitě nedala. Co mi to mamka předala, nevytáhla jsem to z kabelky. Hned jsem se oblékla a šla na poštu. Ven jsem vyšla s útržkem složenky a podívala se na nebe. „Splněno mami," špitla jsem a šla domů. Převzala jsem maminčin zvyk a sama každý měsíc posílám peníze tam, kde jsou třeba.

Další příběhy ze života →

Mohlo by Vás zajímat:

Katka (21): Myslela jsem, že se mamka po smrti zapomněla rozloučit. Ona ale jen čekala na pravou chvíli

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.