Když Diana poznala Gabriela, myslela si, že on je tím pravým. Byli naladění na stejné vlně a ona mu zcela propadla. To, že je něco špatně, zjistila až ve chvíli, kdy ho chtěla svést.
Na muže jsem měla vždycky smůlu. Můj nejdelší vztah trval dva roky. Myslela jsem si, že je to jen proto, že jsem stále nenarazila na toho pravého. Až nedávno jsem poznala jednoho velmi zajímavého muže.
S Gabrielem jsme si po všech stránkách rozuměli
Na založení rodiny mám ještě čas, ale už nesmím příliš otálet. Poslední roky jsem aktivně randila s muži a pátrala po tom, který byl stvořený přímo pro mě. Musela jsem překonat několik těžkých překážek, abych se dostala ke Gabrielovi. Od prvního okamžiku, co jsem se s ním seznámila, jsem cítila, že to je ON.
Byli jsme naladěni na stejnou notu. Rád šel vstříc novým zážitkům, byl bezprostřední a rozuměl módě. Já se do něj zamilovala tak rychle, jak to jen jde, a zcela mě to zaslepilo. Nic podezřelého jsem nezaznamenala ani ve chvíli, kdy mi představil většinu svých kamarádů, tedy hlavně kamarádek. Měl kolem sebe nespočet žen.
Chvílemi jsem žárlila, ale soudíc podle jejich interakcí to se žádnou z nich nevypadalo na lásku. Čas od času šla nějaká z nich s námi ven. Po půl roce aktivního randění se náš vztah nikam dál nevyvíjel. Jen jsme se vídali, občas mi zavolal a pozval mě na kávu. Musel jsem do toho šlápnout, abychom se hnuli z místa.
Musela jsem náš vztah někam posunout
Jednou o víkendu jsem Gabriela pozvala k sobě. Rozhodli jsme se pro filmový večer. On přinesl víno a já zajistila jídlo. Než přišel, pořádně jsem se oholila a navoněla, abych byla připravená na ten nejlepší sex s tím nejlepším mužem. Ze začátku se to vyvíjelo slibně.
Vypili jsme láhev vína a oba byli příjemně uvolnění. Po druhém filmu jsem se k němu přitulila. Nebránil se, což bylo dobré znamení. Po chvíli jsem se k němu namáčkla ještě víc. Neucuknul. ,,Fajn, teď mu zajeď rukou do kalhot,“ dodávala jsem si odvahy. To už se trochu zdráhal, ale nakonec mě tam pustil.
Dráždila jsem mu penis, ale ten se ani nehnul. Nedala jsem na sobě nic znát. Naklonila jsem se ke Gabrielovi a chtěla ho políbit. Jenže uhnul. ,,Dost!“ vykřikl najednou. ,,Co je? Nelíbí se ti to?“ zajímala jsem se poníženě. ,,O to nejde. Já to… no, víš...,“ blekotal a odstrčil mě. ,,Tak teď tomu nerozumím. Nepřitahuju tě? Nebo někoho máš?“ udeřila jsem na něj.
Prozradil mi, jak to s ním ve skutečnosti je
,,Tak trochu oboje,“ reagoval sklesle. ,,Cože?“ zuřila jsem. ,,Dio, já jsem na kluky. Myslel jsem si, že to víš,“ oznámil mi a mě polilo horko. ,,Na kluky? Ne, tak to mi vážně nedošlo. Já myslela že my dva bychom mohli…,“ zbytek věty jsem raději spolkla. ,,Nezlob se. Jsi moc fajn holka, ale musíš hledat jinde. My dva jsme jen kamarádi,“ zpražil mě a pohladil mě po vlasech.
Zbytek večera jsem seděla jak přibitá a čekala, až odejde, abych mohla strčit hlavu pod polštář. Trvalo mi pár týdnů, než jsem to rozdýchala, protože jsem si vážně myslela, že je to muž pro mě. Nakonec to naše přátelství vydrželo. A mně nezbývá nic jiného, než hledat dál.
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.