Dita se po rozvodu nastěhovala do panelového domu, kde se seznámila se sousedem Jardou. Se vším jí pomáhal a ona jejich vztah brala čistě přátelsky. Jednoho večera ji Jarda začal líbat. Odmítla ho, což rozpoutalo sousedskou válku.
Jakmile zraníte mužské ego, v tu ránu jste na bitevním poli. To se stalo mně. Soused Jarda (60) si špatně vyložil náš vztah. Když po mně jednoho dne vyjel a já ho odmítla, začal mi topit pod kotlem. Trvalo dlouho, než zase přišel k rozumu a pochopil, že můžeme být jenom přátelé.
Souseda jsem brala jen jako přítele
Po rozvodu jsem se musela nutně odstěhovat z domu, kde jsme s bývalým mužem roky bydleli. Jedině v jiném prostředí jsem mohla začít znovu. Našla jsem si menší byt na jednom ostravském sídlišti a doufala v nový začátek. V domě je celkem deset bytů. Obešla jsem všechny sousedy a chtěla se seznámit.
Nejvíc mi sedla stejně stará sousedka Jarmila a zarostlý soused Jarda. Právě ten mi na začátku pomáhal s úpravami v bytě. Sám se nabídl, že mi sestaví novou skříň a vymaluje ložnici. Nic za to nechtěl. Stačilo mu, když jsem nám k tomu uvařila poctivý guláš a otevřela pivo. Byla s ním sranda a já díky jeho přítomnosti zapomněla na bolest z rozvodu.
Když mě pozval do divadla, neviděla jsem za tím nic jiného, jen příjemně strávený večer. Po divadle jsme zašli ještě na večeři. Jarda se choval trochu divně. Byl nervózní, koktal a pořád se na mě přiblble usmíval. Po večeři jsme vyrazili domů. Šel mě doprovodit až ke dveřím.
Odmítla jsem souseda
„Děkuji ti za krásný večer," řekl a pohladil mě po vlasech. „I já ti děkuji, bylo to moc fajn," pronesla jsem a chystala se dveře zavřít. On mě ale zatlačil do bytu, opřel o zeď a začal líbat. „Co to děláš?" zhrozila jsem se a vší silou ho odstrčila. „Toužím po tobě, co ses nastěhovala," vydechl a dál pokračoval v líbání. „Já to nechci," naštvala jsem se a dala mu facku.
„Jardo, to sis asi špatně vyložil. Už bys měl jít,“ dodala jsem a otevřela dveře na chodbu. „Tak toho budeš litovat," řekl naštvaně a odkráčel. Já si musela otevřít láhev vína a uklidnit se. Doufala jsem, že to přejdeme. Nejlepší by bylo dělat, že se to nestalo. Jenže Jarda zahájil válku. Bydlí přímo nade mnou, takže všechno, co doma udělá, slyším víc než jasně.
Začalo to pár dní po tom incidentu. Už v sobotu ráno, asi tak kolem páté, jsem slyšela hlasité rány. Vycházely z jeho bytu. Znělo to, jako kdyby mlátil tyčí do podlahy. Pořád jsem doufala, že to přespím, ale byl to takový rambajz, že jsem vylezla z postele. Přes den mu pro změnu hrála nahlas hudba. Když jsem na něj šla zaklepat a požádat, aby to ztlumil, ani mi neotevřel.
Když mi vytopil byt, musela jsem jednat
Za další týden, když jsem se vrátila z práce, byl můj byt vytopený. Bylo jasné, odkud voda tekla. Znovu jsem se vydala za Jardou. I když jsem zaslechla šum, zjevně dělal, že není doma. Hned mi docvaklo, o co tady jde. Jarda neunesl, že jsem ho jako muže odmítla, a tak se mstí. Nedalo mi to a řešila jsem to s Jarmilou.
„To víš, zůstal sám. Žena mu před lety umřela a nikoho nemá," hájila ho. „Na tebe si dělal zálusk od první chvíle. Každý to věděl," přiznala se. Měla jsem dvě možnosti. Jít za správcem a na Jardu jednoduše žalovat. Já to ale ještě zkusila po dobrém. Sem tam jsem mu pře dveřmi nechala bábovku nebo doma pečený chleba. Vždycky si to vzal a pak mi u dveří nechal prázdné talíře. Po měsíci už to nevydržel a přišel se omluvit. Všechno jsme si vysvětlili a jsou z nás přátelé. Možná, když mi dá ještě trochu času, ukáže se, že mi není zcela lhostejný.
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.