Dominika zažila něco, čemu se dá jen stěží věřit. Ve snu zabránila mamce v sebevraždě a dala rodiče dohromady. I když to byl jenom sen, Dominice se povedlo zvrátit nepřízeň osudu a rodiče jsou opět spolu.
To, o čem vám chci teď vyprávět, bude na první pohled vypadat jako scéna z nějakého sci-fi filmu. Sama nevím, jak jsem to dokázala, ale pomocí snu jsem dokázala ovlivnit realitu. Jenom díky tomu se rodiče nerozvedli.
Měla jsem děsivý sen, že se chce mamka zabít
Před dvěma lety se rodiče začali velmi často hádat. Důvod jejich opakujících se sporů jsem neznala. Jen jsem žila v té dusné atmosféře. Hádky trvaly bezmála rok. Jednoho dne tátovi bouchly saze a řekl mamce, že nadobro odchází. Ta to podle všeho nečekala a zhroutila se. Svěřila se mi, že i když se hádají, pořád tátu miluje.
Vždy o něm mluvila jako o své drahé polovičce, nebo možná lépe řečeno jako o své spřízněné duši. Táta si sbalil svých pár švestek a beze slov nás opustil. Ani já jsem nevěděla, co si mám vlastně myslet. Své rodiče jsem milovala oba stejně. Nikdy jsem mezi nimi nedělala rozdíly.
Táta se nějaký čas neozval. S mamkou to šlo z kopce. Pořád jen plakala a vzpomínala na tátu. Já si nepřála nic jiného, než aby se k nám vrátil. Maminka mě dost děsila. Sem tam vedla podivné řeči. Nesly se v duchu, že bez táty už život nemá smysl. A pak přišel ten sen. Jasný a zřetelný sen, jak moje maminka páchá sebevraždu z nešťastné lásky.
Ve snu jsem tátu prosila, aby se vrátil
Stála na střeše našeho domu a chtěla skočit. Ten sen mě natolik vyděsil, že jsem se šla hned podívat na mamku do ložnice. Klidně spala. Znovu jsem ulehla a snažila se děj snu ovlivnit. Mamku jsem odtáhla z té střechy a v dalším dění se vydala za otcem. Prosila jsem ho, aby dal jejich vztahu ještě šanci.
„Maminka tě miluje a je nešťastná z toho, že jsi pryč. Prosím, vrať se, nebo si ublíží," prosila jsem ho. Táta mi ve snu slíbil, že se vrátí, protože sám zjistil, že bez mamky nemůže žít. Když jsem se ráno probudila, doufala jsem, že to nebyl jen sen a že najdu tátu v ložnici. Šla jsem se podívat, ale byla tam jen mamka.
Zklamaně jsem odešla do školy a pořád myslela na ten sen. „Kéž by se vyplnil," myslela jsem si. Když jsem se odpoledne vrátila, mamka seděla šťastně v obýváku. „Volal mi táta," pronesla zvesela. „Dnes večer se k nám vrátí," dodala a objala mě. Já v tu chvíli byla tím nejšťastnějším člověkem na světě. Táta večer skutečně dorazil.
Pomocí snu jsem ovlivnila realitu
S mamkou si dlouhé hodiny povídali a usmířili se. Pak přišel ještě za mnou. „Chci ti něco říct," začal šeptem. „V noci jsem měl sen. Byla jsi v něm ty, ale vypadala jsi jinak," zamyslel se. „Vypadala jsi jako víla. Prosila jsi mě, abych se vrátil. Dokonce jsi tvrdila, že si chce mamka ublížit..." Vzpomněla jsem si na sen, který jsem se snažila ovlivnit.
I když o nic nešlo, tátovi jsem o svém snu neřekla. Později jsem se od mamky dozvěděla, že skutečně přemýšlela nad sebevraždou. Napadlo ji, že nejlepší by bylo skočit ze střechy našeho domu. Že už je to příliš mnoho náhod? Nikdy předtím, a vlastně ani po tom, se mi nepodařilo ovlivnit sen, který následně změní realitu. Ať už jsem to udělala jakkoliv, vyšlo to. Rodiče jsou zase spolu. A o to šlo.
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.