Edita (45): Přítel přede mnou dva roky úspěšně tajil jednu zásadní věc. Rozchod se ale nekonal

Se svým bývalým manželem Lukášem (50) jsme se rozvedli po dvaceti pěti letech. Důvod byl jednoduchý. Dlouhé roky jsme se marně snažili o dítě, až nás to rozdělilo. Díky bohu, že jsme se rozešli v dobrém a dodnes se spolu normálně bavíme.

Mohlo by Vás zajímat:

Alena (36): Vychovávám dítě, které si manžel pořídil s milenkou. Jsem za to moc vděčná

Našla jsem si nového koníčka

Nikdy se neprokázalo, čí to vlastně byla vina, že nemáme děti. Oba jsme byli údajně zdraví. Zjevně nějaká vyšší moc bránila tomu, aby se nám to spolu podařilo. Když jsem oslavila jednačtyřicáté narozeniny, bylo mi jasné, že je na dítě skoro pozdě. Navíc jsem byla čerstvě rozvedená. Hned jsem si spočítala, že než někoho potkám a než se poznáme, dítě už nestihneme.

Postupně jsem se s tím naučila žít. Nemělo cenu se tím užírat. Zaměřila jsem se na svoji práci a našla si nové koníčky. Tím hlavním byly kolečkové brusle. V mém věku se to zdálo skoro nemožné, abych se to naučila, ale nakonec se z toho stala moje velká vášeň. Když jsem jednou jela po cyklostezce podél řeky, seznámila jsem se s Matějem (42).

Sice tomu předcházel menší trapas, protože jsem v jednu chvíli nedokázala zabrzdit a strhla ho s sebou k zemi, ale následné události už byly mnohem příjemnější. ,,Jste v pořádku?“ zeptal se milým hlasem a já se do něj okamžitě zakoukala. ,,Jsem. Moc se omlouvám, nejsem zrovna zdatná bruslařka,“ chrlila jsem ze sebe a zrudla až za ušima.

Mohlo by Vás zajímat:

Petra (36): Matčin dávný přešlap nám málem rozbil rodinu. Manžel nevěřil, že dítě, které jsem porodila, je jeho

Přítel mi mezi dveřmi předal kluka

Matěj mě pozval na zmrzlinu do místního stánku. Slovo dalo slovo a my se sešli hned druhý den. Kde jinde než u řeky na bruslích. Postupně jsem se do toho díky němu dostala. Na projížďky jsme pak spolu vyráželi pravidelně. Po čase jsme přešli k večeřím či nočním procházkám Prahou. ,,Edito, ty jsi snad zamilovaná. Jen záříš,“ prohlížela si mě kolegyně v práci. ,,Někoho jsem poznala, ale není to vážné,“ přiznala jsem barvu.

Matěj si ode mě držel pořád jistý odstup. O svém soukromí téměř nemluvil a když, tak jen mlhavě. Vzhledem k tomu, že jsem nechtěla nic pokazit, tak jsem se dál neptala. Bydleli jsme každý sám. Když už jsme spolu byli přes noc, tak u mě doma. Celé to začínalo být podezřelé. Občas mě napadlo, jestli třeba není Matěj ženatý a já pro něj neznamenám jen jisté povyražení.

Dva roky jsme se skoro nikam neposunuli. Sice už jsme spolu spali, vyráželi na dovolené, ale jako by mezi námi stála zeď. Pak jsem konečně odhalila pravdu. Jednu sobotu ráno u mě Matěj nečekaně zazvonil. ,,Ahoj, nemám teď moc čas ti to vysvětlovat, ale nemohla bys pohlídat Tomáše?“ požádal mě.

Mohlo by Vás zajímat:

Helena (44): Chtěla jsem třetí dítě, abych zachránila naše manželství. Celé to ale dopadlo úplně jinak

Tajil přede mnou, že má syna

,,Kdo je Tomáš?“ ptala jsem se udiveně. V tu chvíli se zpoza rohu vynořil asi osmiletý kluk. ,,Ahoj, já jsem Tom,“ představil se a podal mi ruku. ,,Vysvětlím ti to později,“ řekl Matěj a podal mi tašku s věcmi. Tomáš byl jeho syn. Nenapadlo mě nic lepšího než vzít brusle a vyrazit ven. Na nic jsem se ho neptala. Prožili jsme skvělé odpoledne plné smíchu a radosti.

Když se Matěj večer vrátil, hned se pustil do vysvětlování. ,,Já jsem pořád nevěděl, jak moc vážně náš vztah bereš, tak jsem ti o něm raději neřekl,“ vtom jsem ho raději zarazila. ,,Mně to nevadí. Vážně. Já ti také něco neřekla,“ přiznala jsem a převyprávěla mu důvod svého rozvodu. Jsme spolu čtyři roky a Tomáše beru jako vlastního. Nakonec jsem se dítěte přeci jen dočkala.

Další příběhy ze života →

Mohlo by Vás zajímat:

Veronika (27): Přítel si mě odmítá vzít, i když čekáme syna. Napadají mě ty nejčernější myšlenky

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.