Evžen (46): Smáli jsme se manželčinu strýci, že v jeho domě straší. To jsme neměli dělat

Loni na podzim jsme jeli ke strýci mé manželky. Už je to muž v letech a Věrka (43) se rozhodla, že bychom ho měli navštívit. Místo milého setkání jsme si odvezli hrůzný zážitek, který nám přichystal duch, jenž v domě úřaduje. Teď hledáme způsob, jak strýce odtamtud dostat.

Mohlo by Vás zajímat:

Bernardeta (26): V domě mých rodičů straší, ale jsem jediná, kdo si to myslí

Strýc tvrdil, že v jeho domě straší

Věrka se se strýcem neviděla řadu let. Od příbuzných se k ní dostala zpráva, že je nemocný. Na základě toho se rozhodla, že je na čase ho navštívit. Dopředu mě upozorňovala, že strýc Michael bydlí ve starém domě, který není příliš udržovaný. Zmínila se, že v části není ani elektřina, tak abych byl shovívavý.

Když jsme dorazili na místo, u dveří domu nás vítal sympatický dědula. Jakmile jsem si s ním podal ruku, poznal jsem, že je to dobrý člověk. Vzal nás do svého skromného příbytku. Předem se omluvil, že nám musí dát pokoj, ve kterém není elektřina. Oba jsme dali najevo, že nám to nevadí. Strýc nám vyprávěl, jak se poslední roky měl a co všechno zažil.

V jednu chvíli se zmínil, že má pocit, že v domě straší. S Věrkou jsme se na sebe podívali pohledem, který říkal, že už strýc není zcela při smyslech. On si toho všiml a hned to také okomentoval. ,,Vy se smějete, ale někdo mi pořád bere za kliky a bouchá na dveře,“ tvrdil zarytě. Dělali jsme, že mu to věříme, ale v duchu si mysleli své.

Mohlo by Vás zajímat:

Hedvika (25): Máma nechtěla přiznat, že máme doma ducha. Dlouho jsem si myslela, že jsem blázen

Řádění ducha jsme pocítili na vlastní kůži

Kolem půlnoci jsme se rozloučili a zapluli do svých pokojů. Věrka se za slova svého strýce omlouvala a já to bral s humorem. Nemohli jsme usnout, a tak jsme si ještě povídali. Vtom si žena všimla něčeho zarážejícího. ,,Vidíš to, co já?“ pronesla a ukázala prstem. A já se díval na poskakující světlo po stěně.

S pusou dokořán jsme ho pozorovali, když vtom nás vyrušilo naléhavé bouchání na dveře. ,,Michale?“ zvolala žena. Vstala z postele, že dveře otevře, ale byly zamčené. ,,Ty jsi zamykal?“ zeptala se. Já jen zakroutil hlavou. Věrka lomcovala dveřmi, ale někdo na druhé straně byl silnější.

Strachy skočila do postele a celá se zachumlala. Světlo skákalo ze stěny na stěnu. Bylo to strašidelné. Oba jsme nahlas volali strýcovo jméno, ale ten nepřišel. Až do rána jsme seděli na posteli a modlili se za zázrak. K ránu bouchání ustalo a najednou šly dveře otevřít. ,,Možná bychom měli tvému strýci věřit,“ narážel jsem na jeho slova, že v domě straší.

Mohlo by Vás zajímat:

Taťána (33): Myslela jsem si, že duchové jsou jen v bytě. Jenže to bylo mnohem horší

Snažíme se strýce donutit, aby se z domu odstěhoval

Strýci jsme to za horka vyklopili, ale podle jeho výrazu jsem pochopil, že se nám stalo přesně to, o čem mluvil. ,,Strejdo, duchové neexistují. Musí být i nějaké jiné vysvětlení,“ uhodila na něj Věrka. ,,Děje se to už roky. Myslím si, že to je moje bývalá žena, se kterou jsme se nerozešli v dobrém,“ přiznal.

Musím říct, že se nám neodjíždělo lehce. Představa, že tak starý člověk, jako strýc Michael, žije v domě se zlým duchem, mě netěšila. Sice jsem ho viděl poprvé v životě, ale je mi sympatický. S Věrkou se mu teď snažíme sehnat jiné bydlení, aby to bouchání a řádící světlo nemusel každou noc snášet. Strýc se tomu brání, protože se duchem vyhnat nenechá. Netuším, jak tohle může skončit.

Další příběhy ze života →

Mohlo by Vás zajímat:

Arnošt (35): Matka mi nevěřila, že za mnou chodí zesnulý strýc. Pak se stalo něco, co ji přimělo změnit názor

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.