Gábina je svobodná matka. Její přítel ji opustil, když slavila dcera druhé narozeniny. A když už potřebovala začít chodit do práce, musela zajistit školku. Bohužel dcera nesplňovala všechny požadavky pro přijetí, a tak se Gábina rozhodla, že se to pokusí vyřešit jinak.
Když se mi narodila Sabinka, myslela jsem, že mám všechno, po čem jsem toužila. Jenže rok a půl po porodu jsem zjistila, že mě přítel podvádí. Hádali jsme se, doma byla příšerná atmosféra, a nakonec mě těsně před druhou oslavou narozenin Sabinky opustil. Úplně jsem se zhroutila. To poslední, co jsem chtěla bylo, abych vychovávala dceru sama. Ale Sabinka mi dávala sílu všechno překonat. Byla moc šikovná a rychle začala mluvit.
Potřebovala jsem jít do práce
Abych nemyslela pořád na to, že jsme samy, rozhodla jsem se, že půjdu na částečný úvazek do práce. Navíc jsme peníze potřebovaly jako sůl. Problém byl v tom, najít školku. Všechny měly podmínku, aby dcera měla trvalé bydliště v dosahu školky. A to jsme neměly. Navíc některé školky hlásily, že mají plno a že je dcera ještě malá.
Svitla mi naděje
Nakonec jsem se od své známé dozvěděla, že školka v jedné vesnici za městem přijímá i mladší děti, když jsou alespoň trochu soběstačné. Okamžitě jsem tam jela. Vypadalo to tam moc sympaticky, navíc bych to měla při cestě do práce, bylo to ideální. Ale ředitel měl opět problém s trvalým bydlištěm. A v ten moment jsem se rozplakala. Všechno to na mě dolehlo a já jsem prosila, že potřebuji jít do práce, protože mě opustil přítel a musím si vydělávat.
A tehdy se pan ředitel naklonil a řekl mi, že by se s tím něco dalo udělat. A podal mi vizitku. Bylo mi jasné, o co mu jde. Domů jsem jela úplně vykolejená. Ale věděla jsem, že školku a práci potřebuji, tak jsem mu zavolala.
Udělala bych pro ni cokoliv
Jednou večer ke mně přišel, chvíli jsme si povídali, zajímal se o moji situaci, tak jsem mu to znovu popsala, tentokrát bez pláče a pak jsme se spolu vyspali. Druhý den mi volal, že moji dcerku do školky přijmou, ať donesu ještě potvrzení od doktorky a může začít chodit. Brečela jsem jak dojetím, tak i zoufalstvím, že jsem se k něčemu takovému musela snížit. Ale Sabinka je ve školce šťastná a já konečně vydělávám víc peněz. Pro ni bych udělala cokoliv.
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Pokud máte i vy zkušenost, která vás zasáhla, a chtěli byste se s ní svěřit, napište na redakce@lifee.cz.