Gita (39): Místo svatby jsem nakonec chystala pohřeb. Dnes už vím, proč se můj starší partner tak hrnul do ženění

Už asi tušíte, o jak hořkou zkušenost se s vámi chci podělit. Během příprav svatby mi zemřel budoucí manžel. Takže jsem nakonec místo veselky chystala smuteční obřad. Poznačilo mě to na celý život.

Mohlo by Vás zajímat:

Majka (29): Zrušená svatba mě bude pronásledovat do konce života

Partner trval na tom, že se vezmeme

Karlovi bylo dvaašedesát, ale na svůj věk nevypadal. A to ani moc nesportoval. Žili jsme spolu deset let, pak se nějak vynořilo téma svatby. Mělo jít jen o jakési stvrzení naší lásky. Karel byl už jednou rozvedený a jednou nohou v důchodu. Já na svatbě netrvala, ale on si to nedal vymluvit. Vyloženě si nutil, abychom se vzali.

„Kdyby se mi něco stalo, chci umřít s vědomím, že jsem tě zabezpečil," říkával často. Moje rodina už se smířila s tím, že žiji s o tolik starším mužem. A vlastně nám nakonec požehnala. I táta s Karlem našli společnou řeč. Přeci jen byli stejně staří.

Karel mi řekl, abych nedbala na rozpočet a přichystala pro nás velkolepou svatbu. A já si řekla, proč ne? Začaly veliké přípravy. Naplánovala jsem obřad v místním kostele a zarezervovala salónek v golfovém resortu. Měla jsem jasnou vizi, jak bude naše svatba vypadat.

Mohlo by Vás zajímat:

Lukáš (34): Snoubenka se mě ptala, jak bych žil, kdyby umřela. Nakonec ze svatby sešlo

Zemřel krátce před svatbou

Na ničem se nešetřilo, na prstýncích, dortu ani na mých šatech. Najednou jsme v tom byli za dvě stě tisíc korun. Svatba se měla konat minulý rok v červenci. Všechno bylo do detailu přichystané a už se vlastně čekalo jen na den D. Na ten ale bohužel nedošlo.

Karel zemřel 14 dní před svatbou. Dostal srdeční příhodu. Protože byl zrovna sám doma a nedostalo se mu rychlé pomoci, záchrana nebyla možná. Na to, jak jsem se s tím popasovala, se mě raději neptejte. Já vlastně sama nevím. S něčím takovým člověk vůbec nepočítá.

Místo svatby mi nakonec rodina pomohla připravit pohřeb. Když se celé příbuzenstvo sešlo u rakve nebožtíka, měla jsem sto chutí lehnout si vedle něj. Taková šílená bezmoc, která mě popadla, to se nedá ani slovy popsat. Je možné, že Karel tušil, že není zcela v kondici, protože sepsal závěť. V té mi všechno odkázal. To je ta jeho starost, abych byla zabezpečená...

Mohlo by Vás zajímat:

Květa (57): Manžel mi řekl, že až zemřu, na můj pohřeb nepřijde. To mu nikdy neodpustím

Ta pachuť ve mně zůstane navždy

Je ještě příliš brzy na to, abych přemýšlela, co se svým životem budu dělat dál. Odchod milovaného Karlíčka mě stále bolí. Zůstala jsem žít v našem bytě, ale každý den svádím boj s potokem slz. Je mi šíleně smutno. Občas si na sebe vezmu svatební šaty, ulehnu do naší postele a představuji si, jaké by to bylo, kdyby tady byl...

Někdy si pro nás život připraví takové karty, že vlastně ani nevíme, jak s nimi hrát. Mně nezbývá nic jiného, než žít dál. A doufat, že se z toho časem oklepu. Rodina je mi oporou a nenechá mě padnout na dno. Jedno ale vím jistě. Pokud se mi podaří ještě nějakého muže potkat a zamilovat se, svatbě se vyhnu obloukem. Pachuť z takové tragédie ve mně zůstane navždy…

Další příběhy ze života →

Mohlo by Vás zajímat:

Týna (30): Místo svatby jsem dostala kopačky. Mám strach, že už se nedokážu zamilovat

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.