Ivana (32): Při malování jsme sundali prababiččin obraz. V noci nám dala dost nepříjemně najevo, že jí to vadí

Prababičku Růženu si bohužel nepamatuji. Její tvář znám maximálně z fotek. Maminka o ní vždycky mluvila jako o přísné ženě, která byla hodně slyšet. Dodnes bydlíme v jejím domě. Nedávno jsme ho vymalovali a já si dovolila sundat její fotografii ze zdi. Růžena mi pak dala velmi rychle najevo, že to byla chyba.

Mohlo by Vás zajímat:

Karina (38): Myslela jsem, že sestra žije v prababiččině domě sama. Jeden děsivý večer mě ale vyvedl z omylu

Pustili jsme se do malování domu

Vždycky, když mi maminka o prababičce vyprávěla, viděla jsem na ní, jak z ní měla respekt. Podle jejích slov to byla velmi přísná žena. ,,Vždycky nás všechny srovnala do latě,“ zavzpomínala mamka. ,,Stačilo, aby se na nás podívala a bylo,“ dávala najevo, jak velikou autoritou Růžena byla. Zemřela pár měsíců po mém narození.

Rodiče dlouho bydleli v domě, kde prababička žila. Odstěhovali se teprve před pár lety. My se s manželem dlouho chystali, že se pustíme do částečné rekonstrukce. Pavel (35) chtěl, abychom celý dům vymalovali a dostavěli část verandy, kterou vzal vítr.

Loni v létě jsme se rozhodli, že začneme tím malováním. Vzali jsme postupně všechny pokoje. Na závěr jsme si nechali ložnici. To byl dříve prababiččin pokoj. Na dvou stěnách visely obrazy s její podobiznou. Dalo nám zabrat je ze zdi sundat. Budily dojem, jako by tam byly přirostlé.

Mohlo by Vás zajímat:

Zoe (26): Obraz z vetešnictví mě děsil každou noc, musela jsem ho vrátit

V noci jsem slyšela divné pomlaskávání

Už první noc po malování se událo něco strašidelného. Pokojem se neslo podivné pomlaskávání, jako když se někdo snaží vydolovat jazykem zbytek jídla ze zubů. Ozývalo se to v pravidelných intervalech. Nemohla jsem kvůli tomu spát. Šťouchla jsem do Pavla a požádala ho, aby mi pomohl najít příčinu onoho otravného zvuku. Plazili jsme se po ložnici v domnění, že možná hledáme myš.

Nic jsme ale nenašli a manžel usoudil, že se mi to jen zdálo. Znovu jsme ulehli a sotva manžel zabral, zvuk se vrátil. Vztekle jsem se posadila na posteli a přemýšlela, co to je. Usnula jsem až k ránu. Další dny jsme ložnici domalovali a čekali, až to pořádně zaschne. Mlaskavý zvuk se ale vracel každou noc.  S uchem na zdi jsem obcházela místnost a hledala, odkud vychází.

Když jsem otevřela skříň, kam jsem uložila obrazy s prababičkou, poznala jsem, že zdroj těch zvuků je zde. Jeden obraz jsem vzala do ruky a významně si ho prohlížela. Skoro bych dala ruku do ohně za to, že se prababiččin výraz na něm změnil. Najednou vypadala naštvaně. Napadlo mě, jestli ty zvuky nevydává ona…

Mohlo by Vás zajímat:

Evžen (46): Smáli jsme se manželčinu strýci, že v jeho domě straší. To jsme neměli dělat

Prababička o sobě dává vědět i po smrti

To, že nejsem vedle, jsem zjistila, jakmile jsme obrazy pověsili zpět na zeď. Tu noc zase panoval v ložnici klid. Dokonce i Růženin výraz se změnil na spokojený. Později jsem to vyprávěla mamce v domnění, že si bude ťukat na čelo. Ona však zaujatě poslouchala, skoro jako by mi věřila. Pak řekla něco, co mě mělo uklidnit.

,,I nám se to s otcem stalo, když jsme malovali. Pro náš klid jsme obrazy vrátili zpět a bylo,“ prozradila mi a významně se na mě podívala. I když jsem Růženu vlastně neznala, její pověst nelže. Tak, jak byla vidět a slyšet během života, totéž se děje i po smrti. Letos na jaře chceme rozbourat kus verandy. Začínám se bát, co na to prababička.

Další příběhy ze života →

Mohlo by Vás zajímat:

Zdeňka (24): Po smrti babičky jsme se pokusili vyvolat jejího ducha. Od té doby se v domě dějí zvláštní věci

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.