Paní Janu by v životě nenapadlo, že něco jako obyčejné pexeso jim doma navodí dusnou atmosféru. Mají s manželem dvě děti a snaží se si s nimi co nejvíce hrát. Ukázalo se, že jejich dcera je hotový profík na tuhle hru. Manžel se chová jako malé dítě, protože každovečerní prohru nezvládá. Je nějaké řešení, aby to byla stále klidná zábava?
Místo toho, abychom našim dětem Anežce (6) a Kubovi (4) dali do ruky tablet nebo je posadili k televizi, raději s nimi hrajeme společenské hry. Zkoušeli jsme poměrně dost dětských her, ale co se doma ujalo nejvíce, bylo pexeso. Bylo vidět, jak ty dětské hlavičky makaly. Tyto naše večery jsem ještě do nedávna milovala.
Neunesl prohru
Manžel Václav je trochu nervní typ, ale poslední roky se jeho prudká povaha změnila ve většího kliďase. Věděla jsem, jak moc je soutěživý, prohru nesl jen velmi těžko. Proto, když se několikrát po sobě stalo, že v pexesu nás dcera roznesla na kopytech a ještě si u toho stihla povídat s bráchou, Václav začal být dost protivný. Několik večerů po sobě se mu nepodařilo vyhrát nebo mít k vítězství alespoň našlápnuto.
Všimla jsem si, že se snaží i podvádět, ale ani tak mu to nepomohlo. Jednou už to nevydržel a zakřičel dost neurvale, že se na to může vykašlat, pexeso vztekle rozházel a odešel do kuchyně. Myslela jsem si, že je to jen sranda a šla za ním. ,,Co děláš proboha, je to jen hra,“ řekla jsem.
Vystartoval po mně, že to není přece normální, aby ta holka pořád vyhrávala. On byl regulérně naštvaný a uražený, že nevyhrál on. Vždyť je hlava rodiny, přeci nemůže prohrát. V duchu jsem se smála. Anežka ho přišla vyzvat k další hře, ale odmítl to, že na to nemá náladu.
Než aby se tomu postavil, tak raději nehraje
Další večer jsme hráli znovu, Václav se sice zapojil, ale už když měla dcera pár prvních uhodnutých obrázků, bylo vidět, jak je naštvaný. Scénář se opakoval, jen byl tentokrát i sprostý. Anežka se to snažila zlehčit, že je to jen hra. Byl na ni velmi ošklivý a zbytečně. Není to přece její chyba, že on prohrává. Neunesl prohru a choval se jak malý kluk. Zkoušeli jsme tedy zvolit jiné hry, ale dcera je prostě lepší než on.
Dnes to u nás funguje tak, že hry s dětmi hraji já, Václav se dívá na televizi. Má to sice výhodu, že je doma klid, na druhou stranu, z jeho strany je to velmi zbabělé a dětinské. Jak máme dětem ukázat, že prohra patří k životu, když jejich táta neunese prohru v pexesu. Bohužel, nedá si říct, hrát odmítá, tak nám nezbývá, než čekat na hry, kde bude mít Václav navrch. Zjevně jsem se v názoru, že se manžel za poslední roky stal kliďasem, trochu unáhlila.
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.