Jaromír (33): Ležel jsem po operaci v nemocnici, partnerka mi mezitím nasazovala parohy

Už odmala jsem byl velmi aktivní, hrál jsem fotbal, chodil jsem na judo a věnoval se kanoistice. Láska ke sportu mi vydržela dlouho, ale jak jsem si našel práci, neměl jsem na to už tolik času. Nakonec jsem byl rád, když jsem alespoň o víkendu zašel s kamarádem na tenis. Tam jsem potkal Alenu. Dali jsme se do řeči, začali jsme spolu chodit a později žít. Oba jsme trochu cholerici, a i když jsme se hádali, nikdy bych ji nevyměnil. S Alenou jsem byl šest let, ale nevzali jsme se, já nemám k institucím tohohle typu kladný vztah. Oba jsme z rozvedené rodiny, takže mě to ani nenapadlo.

Nicméně před rokem jsme si našli větší byt a já si při stěhování blokl záda. Nemohl jsem se narovnat a bolest byla hrozná. Doktorka mi dala injekci a mně se ulevilo. Jenže do měsíce se bolest přesunula do nohy a tahala až k lýtku.

Mohlo by Vás zajímat:

Tereza (33): Tvrdil, že je vdovec, a kupoval u mě kytky na hrob své ženy. Využil mne hrozným způsobem

Nedalo se to vydržet

Řešil jsem to procházkami, které mi pomáhaly. Nejhorší bylo, když jsem si lehl, nebo vstával. Jakmile jsem to ale rozchodil, polevilo to, takže jsem to nechtěl řešit a doufal jsem, že se to zlepší. Jenže za pár měsíců jsem uklouzl z posledního schodu u nás v domě a bylo zle. Nemohl jsem bolestí sedět, nemohl jsem spát, začal jsem chodit o holi a bral silné prášky proti bolesti. Doktorka mě poslala na neurologii, ale tam mi doporučili, že mám odpočívat a kdybych náhodou tu nohu necítil, ať přijdu.

Po měsíci a půl už mě tam musela odvézt Alena, protože jsem sotva chodil. Konečně jsem narazil na jiného doktora, který mě poslal na pořádné vyšetření a ukázalo se, že mám silně vyhřezlou plotýnku a kus z ní je odštípnutý. Termín operace byl za deset dní. Alena z toho byla špatná, pomáhala mi sbalit věci a pak mě odvezla na příjem. Nikdy jsem v nemocnici nebyl, a i když jsem byl rád, že mi někdo pomůže, měl jsem z operace strach.

Mohlo by Vás zajímat:

Ester (30): Manžel mě podvedl, když jsem měla otok mozku. Nevím, zda mu mám odpustit

Já trpěl a ona si užívala

Alena po operaci nepřišla, napsala zprávu, že volala doktorovi a ten řekl, že bych měl odpočívat. Druhý den také nedorazila, omluvila se, že musela zůstat v práci a přijde další den. Kromě mojí mámy mě nikdo nenavštěvoval. Psal jsem Aleně, aby mi donesla ještě nějaké věci, ale nereagovala, tak jsem dal klíče mámě a poprosil ji, aby mi vzala věci.

Po hodině přišla celá rozklepaná. Říkala mi, že až mě pustí, půjdu k ní a já nechápal, o čem to mluví. Když mi líčila, že doma přistihla Alenu, jak je v naší posteli s jiným chlapem, chtěl jsem se okamžitě obléct a jít si to s ní vyřídit. Sestře jsem řekl, že kdyby přišla, tak ať jí návštěvy zakáže. Mámě jsem vděčný za všechno, během mého pobytu v nemocnici mi doma sbalila věci, převezla je k sobě a teď jsem u ní a snažím se dát dohromady. Alenu jsem od té doby nekontaktoval a nemám to ani v plánu. V nouzi poznáš přítele, a to jsem opravdu poznal.

Mohlo by Vás zajímat:

Olga (46): Byla jsem přesvědčena, že umírám. Nemohla za to nemoc, ale můj manžel

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.