Karolína (33): S manželem jsme byli v karanténě a skončilo to rozvodem

Když se začaly objevovat první případy nového koronaviru, nevěnovala jsem tomu pozornost. Neřešila jsem to ani tehdy, kdy přibývaly případy u nás. Jednou v neděli jsme ale šli s dcerou Natálkou (5) na dětský karneval a druhý den jsem se dozvěděla, že tam byla i rodina, která se týden před tím vrátila z Itálie. A to jsem zpozorněla.

Mohlo by Vás zajímat:

Ivoš (40): Přišla mi lechtivá fotka od manželky, nikdy to neudělala. Bohužel nebyla pro mě

Žila jsem jenom koronavirem

Natálka dostala čtyři dny po karnevalu horečky a příšerný kašel. Už měla párkrát dusivé laryngitidy, ale toto bylo něco jiného. Začala jsem panikařit. Celý den jsem četla informace ohledně koronaviru. Petr nechtěl nic slyšet, podle něj jsem byla hysterická a dětská doktorka říkala, ať se nestresuji. Přesto měla podezření na zápal plic a nakonec jí dala spoustu léků. Já jsem také onemocněla a Natálka byla horší a horší. Bylo mi sděleno, že pokud jsme nebyli v zasažené oblasti, nikdo jí test neudělá.

Mohlo by Vás zajímat:

Katka (32): Vymyslela jsem si nemoc, abych měla klid od dětí. Pak jsem skutečně onemocněla

Začal panikařit i manžel

Jednoho dne mi od Petra přišla zpráva: „Musíme jet nakoupit, bude vyhlášený stav nouze!“ Když už začal panikařit i on, věděla jsem, že je zle. Dva dny na to přijel domů už dopoledne a vyváděl, že mu není dobře a má strach. Týden předtím byl v nejvíce zasaženém kraji u nás. Jako obchoďák cestuje po celé republice. Doktorka mu řekla, že musí okamžitě zůstat doma, a protože se kvůli práci pohyboval v zasažené oblasti, pošle záchrannou službu, aby mu udělala testy. Zdůraznila, aby byl v absolutní izolaci, sám v jiné místnosti. Máme jeden pokoj navíc, tak se dočasně přestěhoval tam.

Mohlo by Vás zajímat:

Michaela (36): Mého bratra týrá přítelkyně, vytáhla na něj nůž. Mám strach o jeho život

Nešlo to zvládat

Vydezinfikovala jsem byt, pořád prala a po nocích šila roušky. Starala jsem se o nemocnou dceru, o manžela, sama jsem byla nemocná a snažila se z domu alespoň trochu dělat práci. Přiběhla jsem pokaždé, když Petr zavolal. Jídlo, pití, kafíčko, prášky, oblečení, vše jsem mu nechávala přede dveřmi. Jakmile šel na záchod nebo do koupelny, utíkala jsem vše dezinfikovat.

Zdravotníci přijeli za dva dny. Jednou říkali, že výsledky ještě nejsou, pak že se ztratily. Po dlouhých pěti dnech konečně měli výsledky a byly negativní. Jenže doktoři trvali na tom, že manžel musí dodržet čtrnáctidenní karanténu, a i přes negativní výsledky se chovat tak, jako by byl pozitivní. Už jsem toho měla plné zuby. Přišlo mi, že Petr si to ale užívá. Celý den prospal, občas si zakouřil z okna a pak jen rozkazoval, co potřebuje donést.

Mohlo by Vás zajímat:

Eliška (35): Manžel mě připravil o děti. S novou přítelkyní je poštvali proti mně. Nemám pro co žít

Pro dobrotu na žebrotu

Když konečně vylezl z pokoje, doufala jsem, že budeme spolu. On se jel ale projet autem, aby si vyčistil hlavu a přijel až večer. Vyčetla jsem mu, že toto jsem si za celou tu péči nepředstavovala. On ale vyštěkl: „Jaká péče? Že jsi uvařila a starala se o domácnost?“ Začali jsme na sebe řvát jak koně, vyjmenovala jsem mu všechno, co jsem musela dělat a že nebyl jediný, komu nebylo dobře. Jenže on místo uznání řekl, že když je mi zatěžko se o něj postarat, tak se mnou dál nebude a požádal o rozvod. Byla to velká zkouška, kterou jsme neustáli. Chtěla jsem jen trochu vděku.

Mohlo by Vás zajímat:

Vlaďka (43): Mám krizi středního věku. Flirtuji i se svým šestnáctiletým sousedem

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.