Katka (32): Vymyslela jsem si nemoc, abych měla klid od dětí. Pak jsem skutečně onemocněla

Libora miluji a nikdy si o něm nepřestanu myslet, že je skvělý manžel a otec. Ale je pravda, že po narození našich dvojčat se uzavřel do sebe a začal více pracovat. Jako prvorodička jsem měla strach, jestli zvládnu jedno dítě, ale když jsme se dozvěděli, že čekám dvojčata, začala jsem panikařit.

Dvojčátka Annu a Emmu jsem porodila o měsíc dřív a ten den začal pořádný kolotoč. Neměla jsem na sebe vůbec čas, Libor šel uspat jednu, zatímco já krmila druhou. Po pár měsících už byl u nás křik na denním pořádku. V ten moment se Libor čím dál víc vymlouval na práci a zbytek rodiny bydlel daleko. Byla jsem vyčerpaná, neupravená, nestíhala jsem se ani osprchovat, protože každou volnou minutu jsem prospala.

Mohlo by Vás zajímat:

Pavlína (28): Budoucí tchyně nás pozorovala při hrátkách. Viděla úplně všechno. Svatba nebude

Potřebovala jsem jen pomoct

Když začaly holčičky chodit, byl to teprve blázinec. Každá běhala na opačnou stranu a uhlídat je nešlo. Několikrát za den jsem řešila zranění z pádů a Libor mi říkal, že mám být důslednější. Už se to nedalo zvládat. Jednoho dne jsem šla na pravidelnou gynekologickou prohlídku. Doktor se ptal, jestli jsem v pořádku, protože jsem měla o patnáct kilo méně než před těhotenstvím. Není divu, když jsem se celý den nezastavila a pořádně nenajedla.

Vyšetření bylo v pořádku. Když jsem doma viděla, jaký kolotoč mě opět čeká, tak jsem se před Liborem rozbrečela. A v tu chvíli ze mě vylítla obrovská lež. „Jsem nemocná. Doktor má podezření, že něco našel a bude se to muset řešit“ vzlykala jsem. Vůbec jsem to neměla promyšlené, nevěděla jsem, co mám mít za nemoc, ani jaký bude postup a Libor se do detailů naštěstí neptal. Jen slíbil, že si bude brát víc volna, aby mi pomohl a měla jsem čas jezdit k doktorovi.

Mohlo by Vás zajímat:

Eva (34): Na seznamce jsem potkala vysněného muže. Ale v posteli mě čekalo nechutné překvapení

Falešné návštěvy u doktora

Ještě ten týden jsem jela na „kontrolu“ a při odchodu z domu se třásla strachy, „tohle mi přece nemůže projít“. Jela jsem až na konec města a brečela v autě. Ale najednou se mi ulevilo. Najednou byl všude božský klid a nikdo po mně nic nechtěl. Na benzínce jsem si koupila kafe a cigarety. Byla to slast. Můj plán byl takový, že ještě nějakou dobu budu docházet na kontroly a pak se zjistí, že to byl falešný poplach. Restart jsem potřebovala jako sůl.

Mohlo by Vás zajímat:

Jiřina (66): Po smrti manžela jsem osaměla. To, co mě potkalo, mi vyrazilo dech (+AUDIO)

Na co myslíš, to k sobě přitáhneš?

Jezdila jsem takto třikrát v týdnu. Když jsem jednou seděla na parkovišti u benzínky a kouřila, ozvalo se za mnou: „Katko?!“ škubla jsem se sebou jak blázen. Byl to Libor, dvojčata spala v autě. Koukal na mě a chtěl vysvětlení, snažila jsem se něco říct, ale jak jsem byla v šoku, tak jsem jen koktala. Musela jsem s pravdou ven. Libor to nevzal, byla to pro něj zrada.

Vím, že to bylo ode mě hrozné, ale kdyby mi dřív víc pomáhal, nemusela jsem lhát. Libor mi ale neodpustil a požádal o rozvod. Byla jsem na dně. Zůstala jsem na dvojčata sama a nejhorší je, že rok na to mi můj gynekolog řekl, že mám malý nádor na děložním čípku. Takže se mi stalo přesně to, co jsem předstírala a s dvouletými dvojčaty musím podstoupit chirurgickou léčbu. To, na co jsem myslela, to jsem k sobě přitáhla.

Mohlo by Vás zajímat:

Helena (49): Manžel se pomátl, čistí náš byt od mrtvých duší kyvadlem (+AUDIO)

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.