Karolína a Lukáš se dlouhou dobu marně snažili o miminko. Propadali v hlubokou beznaděj, jenže pak přišla noc, jež vše změnila. Ve snu se Karolíně zjevil její zesnulý otec, který jí ukázal, že se její přání brzy stane realitou.
Je to už deset let, co mi zemřel táta. Musím říct, že jsme spolu měli krásný vztah. Stejně jako mamce jsem se mu mohla se vším svěřit, celý život působil v roli mého ochránce, i proto byl jeho náhlý odchod pro mě obrovsky bolestivý. Dlouho jsem se s ním nedokázala vyrovnat. Bylo mi strašně smutno podobně jako mamince, která s ním žila skoro třicet let.
Početí dítěte se nám nedařilo
Z depresí jsem se dostala až po dvou letech, kdy jsem oslavila třicítku. Poznala jsem Lukáše. Charismatického blonďáka, jenž mi okamžitě padl do oka. Měli jsme podobné zájmy, rozuměli si. Sympatický byl také mámě, která mu ihned nabídla tykání. Chodili jsme spolu už více než dva roky, bylo nám fajn a plánovali jsme založení rodiny.
Intenzivně jsme pracovali na miminku, ale bezúspěšně. Chodili jsme po doktorech a různých vyšetření, jenže výsledky ani u jednoho z nás neodhalily žádné zásadní problémy. Přesto se nám nedařilo počít.
Hodně jsem se trápila. Lukáš mě sice utěšoval, že se určitě brzy dočkáme, byl mi oporou, ale mně to v tu chvíli nebylo nic platné. Moc jsem si přála dítě a psychicky se cítila fakt mizerně.
Sen všechno změnil
Propadala jsem zoufalství, špatně spala a velmi často musela užít léky, abych vůbec zabrala. Právě v noci však došlo k události, která mi pomohla. Ve snu se mi totiž zjevil můj zesnulý otec. Seděl s radostným úsměvem na židli. Nic jsem nechápala, ale jeho výraz mě naplnil klidem.
Pak se táta najednou zvedl a šel do jiného pokoje, kde pobíhal roztomilý malý klučina, s nímž si hrál nějaký muž. Po pár vteřinách jsem v tom muži rozpoznala Lukáše. V místnosti přitom panovala příjemná atmosféra, zvlášť z Lukáše vyzařovalo štěstí.
Když jsem se pak probudila a vrátila do reality, bylo mi to děsně líto. Mrzelo mě, že to byl jenom sen. Vyprávěla jsem o něm mamce, která však zbystřila a věřila, že to bylo dobré znamení. „Kéž bys měla pravdu,“ odvětila jsem a ona mě láskyplně objala.
Narodil se mi syn
Její předtucha se opravdu vyplnila! O tři měsíce později jsem od lékařů dostala zprávu, na kterou jsem tak dlouho čekala. Potvrdili mi graviditu a já se rozplakala radostí. Narodil se mi syn Jiří, jenž za několik týdnů oslaví už druhé narozeniny.
Je přitom nápadně podobný tomu chlapečkovi ze snu. Přijde mi zpětně, jako by mi táta poslal vzkaz, abych se zklidnila, že mateřství už brzy přijde. Skutečně přišlo a já prožívám neskutečné blaho.
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.