Klára čelí kritice ze strany své tchyně. Té se nezdá, že Klára nechala svoji dceru očkovat. Zásadně s tím nesouhlasí a myslí si, že má právo do toho mluvit. Kláře to není příjemné a snaží se dát najevo, že jsou věci, do kterých by tchyně neměla strkat nos.
Jsou věci, o kterých si chci ve svém životě rozhodovat sama. Hlavně když se jedná o moje dítě. S manželem Jirkou (28) jsme ani minutu nepřemýšleli nad tím, že bychom Natálku (1) nenechali očkovat. Sotva to tchyně Kateřina (53) zjistila, začala nám do toho mluvit. Musím říct, že je mi to velmi nepříjemné.
Očkování dcery spustilo lavinu
Téma očkování je už tak velmi ožehavé. Dnes se najde řada maminek, které ho odmítají. Já nejsem jedna z nich. Očkování považuji na nutné zlo. I když jsem slyšela pár příběhů o tom, že může přijít nějaký nežádoucí účinek, neměla jsem v plánu z toho dceru vynechat. Já jsem jako dítě byla očkovaná, manžel také. Nebyl tedy důvod jednat jinak.
Neměla jsem potřebu to před okolím nějak ospravedlňovat. Ještě než se dcera narodila, sbírala jsem informace o tom, kdy je dobré začít. Řešili jsme to jen doma s manželem. Na nutnost očkování jsme měli stejný názor. Takže když se dcera narodila a my za sebou měli první prohlídku u pediatričky, rovnou jsme se domluvili na termínu povinného očkování.
První dávku dostala v deseti měsících. Pár dní byla plačtivá a měla lehce zvýšenou teplotu. Jako na potvoru u nás zrovna byla tchyně. Hned zjišťovala, proč je to dítě tak nerudné. Bez potřeby cokoliv zastírat jsem jí řekla, že to má asi z očkování. A tím jsem jen nastartovala její kritiku.
Tchyně mě označila za nezodpovědnou
„Cože? Tys ji nechala očkovat?" chytala se za hlavu. „Jasně, nechala," reagovala jsem klidně. „Ví to Jirka?" zajímala se. „Je to naše společné rozhodnutí," odbyla jsem ji. „Kláro, já tě měla za zodpovědnou ženskou. A ty uděláš tohle?!?" bědovala. „Nevidím na tom nic špatného," namítla jsem.
„Dneska je tolik možností, jak se očkování vyhnout..." začala dělat chytrou. „Vyhnout? My se mu ale nechtěli vyhnout. Chtěli jsme, aby měla Natálka všechna povinná očkování. Je s tím nějaký problém?" zvedla jsem trošku hlas. „Problém? Očkování je problém. Kdybych mohla vrátit čas, v životě bych Jirku neočkovala," pronesla vážně.
Doufala jsem, že takto důležité rozhodnutí nechá tchyně na nás. Domnívám se, že jí do toho nic není. A tak jsem to s ní už odmítala řešit. Ona se ale rozhodla, že mi další očkování rozmluví. E-mailovou schránku mi zahlcuje různými teoriemi o tom, co očkování způsobuje a jak je škodlivé. Přiznám se, že už to ani nečtu. Věřím svému úsudku a naší pediatričce.
Za svým rozhodnutím si stojím
Když Natálka dostala další z dávek povinného očkování, tchyně na mně nenechala niť suchou. Nadávala mi do nezodpovědných matek. Jirka měl sám co dělat, aby ji zkrotil. Myslím, že kdyby mohla, dítě mi sebere. Nechci dělat zle, a tak jsem přistoupila na to, že si její obavy vždy vyslechnu a řeknu si k tomu svoje. A pak to stejně udělám podle sebe.
Uznávám, že Natálka očkování nesnáší zrovna dobře. Vždy má místo vpichu oteklé a pár dní zvýšenou teplotu. Pořád mi to ale přijde jako menší zlo, než ji neočkovat vůbec. Mrzí mě, že to zásadně změnilo můj vztah s Kateřinou. Už se na mě dívá jinak. Myslí si, že konám špatně a při každé příležitosti mi to dává jasně najevo. Já si ale stojím za očkováním a jsem ráda, že mě manžel podporuje.
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.